Vládce Kalifornie

Pro filmaře bývá obvykle nanejvýš nevděčným úkolem kreslit cizí prostředí, které se podaří jen zřídka kdy zachytit tak přesvědčivě, jak to dovede domácí umělec. Tak jako u nás američtí filmoví autoři by vzbudili tenkrát jen útrpný úsměšek tam, kde by se pokusili pravdivě a životně postihnout prostředí našim divákům blízké a důvěrně známé, nemívají ani evropští obvykle šťastnou ruku tam, kde si troufají oživit v kulisových náznacích prostředí americké.

Čestnou vyjimkou byl v tomto směru jistě film obratného německého autora, režiséra a herce v jedné osobě, znamenitého horolezce a lyžaře Luise Trenkera "Císař Kalifornie", kde jsou líčeny osudy evropského vyhnance Johanna A. Sttera, který se v padesátých letech předminulého století vydal v čele malé skupiny odvážlivců na dobrodružnou pouť napříč americkým kontinentem, aby u břehů Pacifiku založil rychle vzkvétající kolonii, která se vlastně stala základem dnešní Kalifornie. Trenker se ovšem neomezil jen na kulisovou náhradu vzdálené Ameriky.

Se skupinou svých spolupracovníků se při filmování "Císaře Klifornie" vypravil přes Atlantik, kde zachytil některé typické scenérie přímo na místě. Avšak americký charakter mají v Trenkerově filmu i všechny hrané scény pořízené doma, takže tento německý film, obírající se americkými osudy dobrodruha Suttera v mnohém směru předčí jeho americký protějšek, natočený svého času v Hoollywoodu. V postavě titulního hrdiny se dostalo Trenkerovi vděčné role, které dokázal plně využít a proto bylo snadné pochopit, proč právě toto dílo na benátském filmovém Biennale za rok 1936 v nejsilnější soutěži nejlepších filmů světové produkce (včetně USA) vyšlo s první cenou Mussoliniho poháru za nejlepší cizí filmové dílo vítězně.

Zadlužený Johann August Suter opustí v roce 1836 Švýcarsko a odcestuje do Kalifornie, jež tehdy ještě patřila Mexiku. Vybuduje zde říši zvanou Nová Helvetia, což z něho učiní nekorunovaného krále Kalifornie. Když v roce 1848 najde na svém pozemku zlato, málem ho o něj připraví dobrodruzi, kteří sem proudí ze všech koutů světa. Suter na ně podá žalobu a soud první instance mu dá za pravdu, což mu však už nepomůže, protože zemře zlomen a opuštěn na stupních Kapitolu. Jedinou útěchu mu poskytne cizí muž, který mu kdysi radil k vystěhování. Ten učiní slib, že Suterovo jméno nebude nikdy zapomenuto.
S rozpočtem pouhých dvaceti tisíc dolarů natočil Trenker film, který svým realismem předčil současně natáčený hollywoodský western na stejné téma (Suterovo zlato - 1936).