Víno roku

Pravdivý příběh o lásce, vítězství a kvašení.
Do dějin lidstva se zapsala řada událostí, v nichž Amerika prokázala světu své kvality: procházka Neila Armstronga po Měsíci či vítězství amerických hokejistů proti Sovětskému svazu na Olympiádě v roce 1980. Ale jedna taková událost se nikdy nedočkala uznání, které si zasluhuje, v roce 1976 vyvolala ve vinařských kruzích malá americká vinice rozruch tím, že při slepé ochutnávce porazila vyhlášená francouzská vína a definitivně tak zapsala Kalifornii do mapy vinařského světa.
Nováček Jim Barrett (Bill Pullman) riskoval vše pro to, aby vyrobil to nejdokonalejší kalifornské Chardonnay. V Paříži mezitím přišel upadající vinař Steven Spurrier (Alan Rickman) na dokonalý plán, jak svůj obchod s vínem dostat opět do popředí zájmu. Ani Spurrier, ani Barrett neměli nejmenší tušení, že jejich přičinění navždy změní dějiny vinařství.

V historii existují určité momenty, kdy se Amerika ukázala světu: když Neil Armstrong vkročil na Měsíc nebo když americký hokejový tým v roce 1980 na olympijských hrách porazil Rusko. Další z těchto výjimečných momentů, který si ovšem nevysloužil kýžené uznání, se stal v roce 1976, kdy malá americké vinice porazila vznešené francouzské rivaly a navždy zajistila kalifornským vínům uznání a místo po boku těch světově nejlepších vinařství.

Film Víno roku, natočený podle skutečné události, zaznamenává události, které vedly až ke slavné ochutnávce "Mínění Paříže". Příběh je vyprávěn prostřednictvím života otce a syna, Jima a Boa Barrettových. Bývalý realitní právník Jim obětoval vše, aby mohl zrealizovat svůj sen: vytvoření dokonalého ručně vyrobeného Chardonnay. Jeho byznys má ale potíže a Jim si kromě neodbytných věřitelů musí poradit i se svým líným synem. Mezitím plánuje v Paříži Steven Spurrier, majitel britské vinotéky, zachránit svůj upadající byznys zorganizováním soutěže, ve které proti sobě postaví tradiční francouzská supervína a kalifornské žabaře. Ani Steven ani Jim si v tu chvíli neuvědomují, že navždy mění historii vína.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing

Víno roku je ďalším z radu filmov, ktoré si berú inšpiráciu z reálnych udalostí. Na jednej strane mu to zaručuje originalitu, na druhej strane uchopenie príbehu môže dopadnúť všelijako. Našťastie, „fľašový šok“ sa nekoná. Z ťažkopádneho a neistého začiatku sa zrodil vcelku príjemný výsledok.



Víno Chardonnay Montelena z kalifornského údolia Napa Valley získalo prvú cenu v súboji amerických a francúzskych vín v Paríži v roku 1976. Paradoxne sa tak stalo na súťaži, ktorú vyhlásil „britský snob posadnutý francúzskym vínom“ Steven Spurrier práve preto, aby dokázal, že niet nad francúzske vína. Zaujímavý príbeh, sa rozhodol zvečniť režisér Randall Miller. Nevyvŕtal síce dieru do sveta, ale ak hľadáte tip na spríjemnenie augustového večera, Víno roku sa môže úspešne uchádzať o vašu pozornosť.

„Víno je slnečný svit chytený vo fľaši.“ Galileo Galilei

Víno roku – plné, bohaté, so stopami romantiky aj životnej múdrosti, s jemne sladkou vôňou, ochutené atmosférou sedemdesiatych rokov, charakteristické zlatožltou (až blonďavou) farbou. Pochutia si na ňom rovnako diváčky aj diváci, pretože nájsť dokonalejší ústredný pár (Chris Pine ako Bo a Rachael Taylor ako Sam) by sme mohli iba ak v módnych časopisoch. Keďže sú to však tváre viac-menej neokukané, prepáčime a uveríme im ich katalógový vzhľad a prílišnú dokonalosť. Nechcela by som ich však vidieť v každom druhom filme – obávam sa, že by už nepriniesli veľa nových výrazov – ale ktovie, možno ešte prekvapia.
Elena Jančušková,Kinema.sk

Do dějin lidstva se zapsala řada událostí, v nichž Amerika prokázala světu své kvality: procházka Neila Armstronga po Měsíci či vítězství amerických hokejistů proti Sovětskému svazu na Olympiádě v roce 1980. Ale jedna taková událost se nikdy nedočkala uznání, které si zasluhuje, v roce 1976 vyvolala ve vinařských kruzích malá americká vinice rozruch tím, že při slepé ochutnávce porazila vyhlášená francouzská vína a definitivně tak zapsala Kalifornii do mapy vinařského světa.
Nováček Jim Barrett (Bill Pullman) riskoval vše pro to, aby vyrobil to nejdokonalejší kalifornské Chardonnay. V Paříži mezitím přišel upadající vinař Steven Spurrier (Alan Rickman) na dokonalý plán, jak svůj obchod s vínem dostat opět do popředí zájmu. Ani Spurrier, ani Barrett neměli nejmenší tušení, že jejich přičinění navždy změní dějiny vinařství.

TAK MDLOU CHUŤ MŮŽE MÍT JEN KALIFORNSKÉ VÍNO!

DL

K Americe mají lidé nejrůznější vztah – od nekritického obdivu až po absolutní odmítání. Pro každý z těchto postojů se najde dost dobrých argumentů. Každopádně nelze Američanům upřít leckterá prvenství, která při své přirozené snaze vyhrávat dosahují. Nebereme-li v potaz vynález hamburgeru nebo některé válečné přehmaty, dosáhli řady sportovních i kulturních úspěchů a možná fakt byli i první na Měsíci. Stejně tak jako k Američanům patří například již zmíněné hamburgery, Francii si spojujeme s dobrými víny. Ano, španělská i italská mají také dobrou pověst... nebo portské je kapitola sama pro sebe. Francie je ovšem vinařské království. I tahle říše se však reálně otřásla v základech jednoho dne roku 1976. Z trůnu ji onoho roku sesadili – věřte nebo nevěřte – Američané. A právě o téhle události vypráví příjemný a chutný film Víno roku.V Napa Valley, údolí plném vinic, žijí lidé nejrůznějších typů a charakterů, které spojuje jedna věc: láska k vínu. Patří k nim i Jim Barrett (sympaticky zestárlý Bill Pullman) – ten po rozvodu se ženou sekl se svým dosavadním právnickým povoláním a rozhodl se věnovat pěstování a prodeji vína. Daří se mu to se střídavými úspěchy, přičemž po finanční stránce směřuje právě spíš do průšvihu. Jeho syn Bo (Chris Pine, kterého uvidíme ve Star Treku jako mladého kapitána Kirka) je sympatický hippie, který pro změnu praštil se školou, a ne vždy se tihle dva shodnou, ale když mají problém k řešení, nasadí si boxerské rukavice a ujasní si to v ringu, postaveném pro tyto účely. Bo má mexického kamaráda Gustava Brambillu (Freddy Rodriguez – známe ho ze seriálu Odpočívej v pokoji) a ten zase otce, který je rovněž milovníkem červeného vína a operní pěvkyně Marii Callas. Do tohoto prostředí vstupují dvě nové postavy: sympatická blondýnka Sam (Rachael Taylor, hrála např. v Transformers), která nastupuje do Jimovy firmy jako asistentka, a roztomile snobský Brit, majitel pařížské vinotéky, pan Steven Spurrier v neodolatelném podání Alana Rickmana. Ten chce svoji vinotéku zviditelnit a společně s přítelem Mauricem Cantavalem (stejně roztomilý Dennis Farina), dostal nápad na uspořádání soutěže, ve které by změřila svoji sílu pověstná francouzská a neznámá kalifornská vína. Pochopitelně si ani na chvíli nepřipouští, kdo v takové soutěži může zvítězit. Spurrierova lehká povýšenost však při poznávání lidiček v Napa Valley dostává trochu na frak a zpátky do Francie se vrací s řadou vzorků kvalitnějších, než čekal.Vzhledem k tomu, že film byl natočen podle skutečného příběhu, je zřejmé, k jakému závěru se dopracuje. Dějová linie ale není hlavní silou a přínosem, kterým diváka Víno roku obdaruje. Ze zobrazené Kalifornie roku 1976 sálá nejen slunce, ale i skvělá pohoda. Všichni herci hrají přirozeně a asi bychom většinu z postav klidně rádi měli za sousedy. Věříme jim i jejich lásku k vínu a vůbec... takovýhle snímek by se měl sledovat s dvojkou červeného v ruce. O víně už bylo natočeno hodně filmů – Bokovka, Dobrý ročník, Bobule – a Víno roku se k nim může bez uzardění přiřadit. Základ scénáře vznikl už sedm let před jeho realizací z pera milovníka vín Rosse Schwartze, který na popisovanou událost dostal tip od své ženy. S realizací Vína roku pak pomáhali ti, o kterých vypráví: dnes 81letý Jim Barrett a jeho syn Bo, ze kterého se mezitím stal rovněž vinař. Vztah otce a syna je jedním z hlavních motivů filmu a odráží prý přesně skutečnost. Scenárista Jody Savin říká: „Pro Barrettovy bylo důležité, abychom příběh vyprávěli správně, protože šlo o jejich jména a pověst. Dohlíželi na to, že všichni drží správně veškeré náčiní a že k vínu správně čicháme a ochutnáváme ho.“Co se týká hereckého obsazení, tak scénář byl psán přímo s tím, že se hlavních rolí zhostí Alan Rickman a Bill Pullman. Oba s tímto tvůrčím týmem již spolupracovali na jiném nezávislém filmuNobel Son. „Když jsme psali dialogy,“ prohlašuje Savin. „slyšeli jsme v duchu hlasy Alana a Billa. Věděli jsme, že se budou skvěle doplňovat, protože kromě toho, že jsou ohromně talentovaní, spolu už také několikrát hráli.“ Výsledek mu dává za pravdu – zejména v případě Alana Rickmana budou ti, kdo ho znají hlavně jako profesora Snapea z Harryho Pottera, překvapeni, jak „francouzsky“ tento mnohotvárný herec dokáže působit. Některé postavy jsou vymyšlené, jako například obě mladé ženy – již zmíněná Sam a servírka Joe v podání Elizy Dushku. Druhá jmenovaná nicméně v ději sehraje pro vítězství kalifornského vína opravdu významnou roli. Stejně tak i Spurrierův přítel a poradce Maurice ve skutečnosti nikdy neexistoval (což je docela škoda). A samotná soutěžní ochutnávka, která se ve filmu odehrává pod širým nebem, ve skutečnosti probíhala v pařížském hotelu Intercontinental. V případě, kdy je důležitější příběh než detailní rekonstrukce, na takových věcech ovšem nezáleží – ostatně pohodovou atmosféru poloviny sedmdesátých let se tvůrcům podařilo přiblížit na jedničku.Víno roku je velmi příjemnou podívanou pro milovníky lahodného nápoje z hroznů i příznivce nezávislých „lidských“ filmů s kvalitními hereckými výkony. Nedáváte-li ani ve svém životě přednost krabicovým splaškům ze supermarketu, budete mít po necelých dvou hodinách lehce opojnou náladu, jako byste opravdu něco značkového moku vypili.

Petr Stránský; Cinemamagazine.cz

Snímek Randalla Millera Víno roku vychází ze skutečné události, jež se zapsala do dějin vinařství, když v roce 1976 uspořádal anglický sommelier a majitel pařížské vinotéky Steven Spurrier nedaleko Paříže ochutnávku naslepo, v níž v Evropě dosud neznámá kalifornská vína z Napa Valley porazila vyhlášená vína francouzská. Tvůrci líčí Spurrierovo putování po kalifornských vinicích a zároveň úsilí vinaře Jima Barretta, který se snaží vyrobit lahodné chardonnay, což s sebou při jeho vznětlivé povaze, perfekcionismu, finančních potížích a nedůvěře k cizincům (zejména k cizím obchodníkům) přináší samá úskalí. Zaťatý majitel vinice má navíc zpočátku potíže s až příliš svobodomyslným synem Boem. - I když je Víno roku založeno na skutečné události a tvůrci se snažili (společně s otcem a synem Barrettovými jako poradci) vytvořit atmosféru autenticity, dostaly v zájmu větší atraktivity příběhu své místo smyšlené postavy blonďaté praktikantky Sam a tmavovlasé barmanky Joe. Obě dokonce v nejvypjatějším momentu filmu sehrají klíčové role. Rovněž až příliš šarmantní Spurrierův přítel Maurice je dílem scenáristů. Přes veškerou snahu nenáročné komedii chybí ona pověstná jiskra, kterou film potřebuje stejně, jako ji musí mít dobré víno, takže snímek působí mdle. Nechybí v něm taková klišé jako sluncem prozářené vinice, popíjení lahodného moku při romantickém západu slunce, vzletná slova o lásce k půdě, pár vtipných dialogů ani napravení nezdárného syna, ale dohromady tato směs nefunguje, je strojená, příliš vykalkulovaná, neupřímná a nudná. Navázat na oscarovou Bokovku (FP 2/2005) a staromilsky sentimentální romantickou komedii Dobrý ročník (FP 12/2006) se Vínu roku nepodařilo, i když inspirace těmito tituly je zjevná. Z české produkce se sluší připomenout divácky vděčné Bobule (FP 4/2008), jejichž pokračování 2Bobule má mít premiéru v listopadu 2009.
-kat-, Filmový přehled 2009/7