Velká červená jednička

Velmi podceňovaný válečný film, který svoji   sílu ukázal až ve své vydané prodloužené   verzi. Po celý příběh se řeší jedna   zásadní v podstatě filozofická věc. Voják   nepřítele vraždí nebo zabijí? Je tu jeden   takový, který se s tím nějak nemůže   smířit, ale to jen do chvíle, dokud v   Československu po osvobození koncentračního   tábora nespatří obsah kotlů. Do té doby je tu   pro diváka scén poukazujících na rozdíl více   než dost. Jen to správně uchopit. Příběh   sleduje jednotku označenou červenou jedničkou   postupující frontou ze Severní Afriky přes   Itálii, Francii, Německa až do Československa.   Ukazuje válečný realismus v celé své   absurdnosti a nahotě. Příběh jako celek by se   mohl vlastně zdát jako povídkový. Každý   příběh z určité země či z určitého   bojiště. Svým zpracováním se jedná zcela o   odlišný protiválečný film, než na jaký jsme   zvyklí. Tady nejde o ohromné válečné scény,   ale poukazuje se na zamyšlení se nad celou   takovouto problematikou. Postava seržanta v   podání Lee Marvina k tomu velmi napomáhá. A   takových filmů je rapidně málo.

Dávám 40% a to ze slušnosti k válečným   filmům.Jinak špatně téměř   vše-dialogy,scény,děj,prostě né moc   reálné,chvílemi nezajímavé a ty moudra a   namachrovaný řeči,viděl jsem tento film   vícekrát a tenkrát my vadil méně.Znovu již   né!!

Válečné putování pěti vojáků přes   evropské země během druhé světové.Dobré   herecké výkony v čele s L.Marvinem.Válečné   scény s dobrými efekty a sem tam padne i dobrá   hláška.A na konec jejich válčení skončí v   Česku.Určitě jeden z těch lepších   válečných snímků.

Na filmu si já právě cením to, že nelíčí   velké válečné operace a ofenzívy, ale   zaměřuje se na jednu malou jednotku   odstřelovačů. Ta prochází válkou během   různých válečných operací a divák může   sledovat psychologii postav, která se mění.   Proto oželím velkolepé válečné scény a   věnuju se hereckému umění Lee Marvina a   umění zkušeného režiséra Samuela Fullera.

Jsem fanoušek válečných filmů, ale tento   stačí vidět jednou.
Těžko říct, co si o   něm mám myslet.Připadalo mi to takové moc   "lehké".Všechno jim až moc dobře   vycházelo.Snad jen ten konec se mi celkem   líbil.Už se k tomu vracet nebudu.

Určitá epizodičnost dělá z filmu cosi jako   skládačku několika na sobě nezávislých   bojových scén, ale v celku se jedná o   přijemnou ukázku válečné drsnosti s místem   pro cit a lidskost. Mnozí diváci ji však budou   muset poněkud déle hledat.

Zas jeden o tom, jak nám ti Američani vyhráli   druhou světovou... Lehce nadprůměrný film,   který nedosahuje kvality Na západní frontě   klid Delberta Manna z roku 1979, ale naštěstí   není tak děsně americky vlastenecký jako   třeba vojín Ryan. Jsou tu krom toho zcela   originální scény, ať už likvidace Němců v   ústavu pro mentálně postižené nebo dokonce   porod v tanku - to by člověk neřek, co je v   Tygrovi místa a na co všechno se nedají   použít prezervativy :) Stojí za podívání,   ale myslím, že stačí jednou.