Valčík s Baširem

Autobiografický hrdina Ari se vydává za dávnými známými i dalšími lidmi, kteří mu mohou prozradit, jestli kdysi byl při krutých masakrech v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Netradiční dokument je po snímku Persepolis další animovaný film o nedávných dějinách Blízkého východu – stejně poutavý, dojemný i hrůzný. [43. MFFKV 2008]

Animovaný paradokumentární snímek Valčík s Bašírem ztvárňuje osobní zkušenost režiséra a scenáristy Ariho Folmana. – Filmařova přítele Boaze trápí často děsivý sen, v němž mu pod oknem štěká šestadvacet psů. Muž toto číslo zná přesně, protože právě tolik jich zastřelil ve válce s Libanonem v roce 1982. Se svojí noční můrou se svěří Arimu, který si po rozhovoru s ním uvědomí, že on si zážitky z války nepamatuje, i když v devatenácti letech narukoval a bojoval v ní. Vydá se proto za pomoci dalších přátel, bývalých spolubojovníků i psycholožky do minulosti a doufá, že se mu vzpomínky, potlačené hluboko v podvědomí, vrátí, ačkoliv ví, že budou traumatické. - Válka je podle Folmana tak surreálný zážitek a paměť tak nepředvídatelná a nespolehlivá, že se proto rozhodl natočit Valčík s Bašírem jako animovaný dokument. Podle devadesátistránkového scénáře se napřed snímalo v reálu na video, poté ve zvukovém studiu. Výsledný materiál byl sestříhán do devadesátiminutové verze, jež se stala základem pro animační přípravu (storyboard) se dvěma tisíci třemi sty ilustracemi. Forma použité animační techniky je vynálezem Joniho Goodmana ze studia Bridgit Folman Film Gang. Jde o působivou kombinaci flashové, klasické a 3D animace. Sedm z devíti postav ve filmu jsou identické, dva z Folmanových přátel, Boaz a Karmi jsou zastoupeni herci. Animovaná forma dává filmovému vyprávění zvláštní naléhavost, autentičnost, výtvarnou vynalézavost a obrazovou mnohotvárnost i v případech, kdy hrozí syndrom „mluvících hlav“. Při rozhovorech s filmařovými spolubojovníky se v retrospektivách vracejí tehdejší události a protagonista se postupně propracovává až ke vzpomínkám na masakr v uprchlických táborech Sabra a Šatíla. Za ten nesou hlavní odpovědnost libanonské ozbrojené křesťanské složky (falangisté), které se tak mstily Palestincům za smrt libanonského prezidenta Bašíra Džamáíla (1947–1982), jenž zahynul při explozi na falangistické základně ve východním Bejrútu. Masakr začal 16. září 1982, trval tři dny a dodnes není znám přesný počet obětí. Svůj podíl na něm měla přinejmenším kvůli nečinnosti i izraelská armáda a exekutiva. – Valčík s Bašírem je hlavně originální výpovědí o nesmyslném zabíjení z pohledu obyčejného vojáka, jenž se na prožité hrůzy snaží zapomenout a až po letech si uvědomí, že svou minulost chce a potřebuje znát. – Ari Folman na filmu pracoval čtyři roky. Jak sám říká, prošel přitom zásadním psychologickým vývojem; objevil kruté a nepříjemné části svého života. Natáčení podle něho bylo skvělé, avšak jeho terapeutický aspekt nestál za nic...
-kat-, Filmový přehled 2009/2