V zajetí teroru

Tomu naivnímu unesenému   pitomci jsem po příchodu   "ošetřovatelky"   přál všechno nejhorší,   protože většího idiota   jsem snad neviděl. Ostatně o   co go?? Měl se blbec starat   sám o sebe. No, ale k filmu.   Nudná kravina se spoustou   dialogů. Občas tam tvůrci   vrazili retrospektivu, ale   naštěstí to jde lehce   přeskočit. Vizuálně nic   moc, děj v podstatě na   jednom místě. Navíc ke   konci je to stále dokolečka   dokola, takže jsem se nudil a   ztrácel se v   "ději". Takže   něco málo za tu kapku gore a   překvapení na konci.   201209097909/8323

Spíše než o napínavý   thriller se zde jedná o   složitou psychologické   drama, komplikovanou šachovou   partii mezi uneseným a jeho   únosci. Doslova, i v   přeneseném slova smyslu.   Problém je, že film je   poněkud nevyrovnaný, kdy   velice dobré a silné momenty   se střídají s nudnými a   slabými. A tak i divák je   nakonec na rozpacích, jestli   to vlastně stálo za to.

Režisér (a současně   scénárista) Laurence Malkin   rozehrává spletitou hru, ve   které si až do konce   nebudete jisti prakticky   ničím. I když je celý film   defakto omezen na pouhé   skladiště a těží   především ze střetu   Martijna a Ahmata, rozhodně   nenudí. Chytře rozložené   střípky skládačky postupem   času uspokojivě zapadávají   do sebe. Veliká škoda, že   Malkin občas udělá   nesmyslnou odbočku, kdy od   hutné atmosféry sklouzne do   naprosto nezajímavého   dialogu, který je jak z   jiného filmu. Jinak jde ale o   velmi zajímavý film s   myšlenkou, který rozhodně   není ztrátou času.

!!! Možný spoiler!!!   Tajemný klavírista se na   cestě „pomáhat“ do   Maroka ocitnul s páskou na   očích „v zajetí   teroru“. Začíná šachová   partie, mezi únoscem a   uneseným, hra otázek a   odpovědí, lží a pravd.   Každý mat (špatná   odpověď) bolí ..... „Ta   logika má, ale díry“ a k   téhle větě se připojuji i   já. Celý příběh je trochu   přitažený za vlasy, ale   zajímavé ..... to tedy je!   Nikdo totiž není tím, kým   se zdá být a nic není tím,   čím se zdá být.