V domě

U NICH DOMA

Pseudo - psychologická   sonda do duší členů jedné   „dokonalé rodiny“ z   pohledu jednoho studenta,   který svou „dokonalou   rodinu“ nemá. A tolik po   ní touží, že neváhá   udělat všechno proto, aby se   do ní dostal. Díky podpoře   svého učitele literatury se   mu to i daří. Propletenec   osudů však nemůže   dopadnout dobře pro všechny   zúčastněné.

No – po delší době   jsem zatoužila opět po   troše umění, ale tady jsem   evidentně šlápla vedle.   Základní myšlenka možná   nebyla špatná. Napětí, zda   je příběh pravdivý nebo je   jen spisovatelovou fikcí,   dost dlouho udržoval moji   pozornost, ale v momentě, kdy   se začala mísit realita s   učitelovou konfrontací na   místě děje, jsem celý film   odsoudila k nezdaru. Tajemno   pominulo a již nebylo o co   stát. Jako ryze artový a   festivalový film to možná   bylo dobré, jenže do mé   představy o umění toto   dílko rozhodně nespadá. Je   mi líto.

Lišák François Ozon zase   všechny dostal - profesora,   jeho ženu, celou Raphovu   rodinu i mě... Od prvních   minut zajímavý příběh   zloděje životů, který   krade pro inspiraci, sám   vytváří zápletky a co   víc, dokáže zainteresovat   nové postavy, ze čtenáře   vytvořit spoluautora a jeho   zvědavost změnit na   voyaerskou posedlost, odkrýt   skryté touhy, donutit ho   udělat věci dříve   nemyslitelné pro pouhé   "pokračování   příště" - tak tomu   já říkám tvůrčí   psaní... Škoda jen   lacinějších triků mezi   fiktivní a skutečnou   rovinou.