Útěk do Budína [TV seriál]

1.

Praha 1919. Mladý Tomáš Barány, který dosud studoval práva v Budapešti, přijíždí pokračovat ve studiích na Karlovu universitu. Jeho otec Štefan, před dlouhými lety ovdovělý, má na Turci statek a i v Praze je znám ve společenských kruzích. Tomáš je sice světák, ale chová se přirozeně a upřímně.

Jana Myslbeková studuje také práva. Její otec zemřel, pravděpodobně ukončil svůj život sebevraždou, aby unikl zhoubné nemoci. Jana žije jen s matkou, protože její dvě sestry jsou už provdány: Dora si vzala bohatého obchodníka Vratislava Brehma, Bětin chudší švagr pracuje v bance. Rodina drží při sobě, ale Janu neuspokojuje její prostředí. Zejména neurotická matka jí znepříjemňuje život, jak se dá. Na obzoru je ctitel, herec Egon, který je z pražské německé rodiny. Jana se s ním přátelí, pomůže mu dokonce přímluvou u švagra Brehma, ale ráda ho nemá. Janina kamarádka Dáša chodí s ruským bělogvardějským běžencem a čeká s ním děcko.

Tomáš si všiml Jany na universitě - a ona zaregistrovala jeho. Tomáš se jí začne dvořit a Janě se to líbí, i když se nechá přesvědčovat jen pomalu. Neuspokojuje ji její život, doma si s matkou připadá jako v kleci. Dáša bude mít svatbu a Jana se sestrou Bětou a Tomáš budou hosty.

2.

Dáša, Janina nejbližší kamarádka, se vdává v pravoslavném kostele na Petříně. Svatební hostina se koná U Fleků a mezi svatebními hosty probíhá výměna názorů na politiku. Dominuje Dášin otec, pivní maloměšťák, který má v hlavě opravdu zmatek. Otázkou je, zda se bolševici v Rusku udrží, hovoří se o vztahu k půdě a pozemkové reformě u nás. To má vztah k osudu Tomášova otce, který na svém statku na Vydře těžce pracuje, ovšem spíš feudálním něž kapitalistickým způsobem.

Jana s Tomášem mají schůzku v soudním paláci, ale proces, který sledují, je nebaví. Jana by ráda, jak říká, někam utekla. Tomáš ji bere za slovo. Pro něj, který s otcem procestoval Evropu, změna města nebo fakt cesty nic neznamená. A tak se stane, že místo aby šla Jana se sestrami do divadla na představení svého platonického ctitele Egona, sedí s Tomášem ve vlaku a jedou do Budína. Jana ani nevěděla, že Budín znamená Budapešť. Ale je šťastná a lásce k Tomášovi a Tomášově k ní se v nočním vlaku dostane vyjádření.

Doma je ovšem poprask. Matka a sestry hledají Janu všude, až druhý den přijde telegram, že je s Tomášem v Budíně. Matka určí, že pro Janu pojede zeť Brehm.

To ale už se stali mladí lidé milenci, bydlí v hotelu, kde, jak jsme si všimli, nebyl Tomáš neznámým hostem, milují se a užívají si v krásném městě.

I Tomáš poslal expres dopis svému otci. Vidíme poprvé Štefana Barányho, pištu báčiho či pána velkomožného: je v lese, kde medvěd způsobil škodu a kde se potulují banditi. Je to muž v plné síle, přirozený, klidný, laskavý a velkorysý. Je léta vdovcem. V krátké scéně nad strženým kusem si už můžeme všimnout všech těchto vlastností, které budou určovat Štefanův part. Štefan, právě tak jako Brehm, se rozhodne do Budína jet.

3.

Uplynul skoro rok, od té doby, co se Tomáš a Jana poznali. Teď jsou v budínském hotelu a nejprve je přijede zkontrolovat Janin švagr Brehm. Jana je suverénní. Představuje oba muže: "můj švagr, můj milenec" a říká: "Kdo se v dnešních časech chová podle starých zvyků? I kdybyste si mysleli, že jsem poběhlice, budu svého Tomáše milovat dál." A Brehm musí konstatovat: "Jel jsem za dívkou a našel jsem ženu." Tedy přesně to také čekal a nechová se nijak hystericky. Nabídne na Janinu útratu Tomášovi peníze, ale ten s hrdým gestem odmítne. Čeká se, až přijede pro Tomáše zdá se nejvyšší autorita, Štefan Barány. Štefan se chce s Janou seznámit sám: smluví si s Tomášem znamení - pokud si zapálí, je všechno v pořádku, ale pokud kouřit nebude, bude nejlíp, když se Tomáš ze svazku vyvlékne. Štefan je spokojen. Jana se mu líbí. Není divu, je mírná, skromná, milá a krásná. Při přátelské večeři se Štefan s Brehmem názorově utkají: Brehm je prosperující kapitalista, který věří v podnikání a šťastný osud bohaté republiky, Štefan je ruralistický hospodář, který miluje přírodu a nechce se dát cestou její průmyslové devastace. "Kšefty", jak říká obchodu, nesnáší a na majetku nelpí. Stefan rozhodne, že mladé odveze na statek na Vydru a že v létě bude svatba. V Praze matka není nadšena, ale nakonec s celou rodinou na svatbu přijede. Všichni Pražáci vidí, co to je rodinný statek na vlastní oči, svatba je velkolepá.

Ale brzy po svatbě začíná něco skřípat. Ukazuje se, že zatímco Jana se úspěšně zapojí do práce a Štefanovi pomáhá, Tomáš propadá lenosti, jezdí po večírcích, utrácí a dokonce na Janu žárlí, že se tak dobře staví ke každé práci a že Štefan v ní našel dceru - možná šikovnější, než je lehkomyslný Tomáš. Rád se s Janou miluje - a to někdy i v nevhodné chvíli. Jana i Štefan ale vidí, že statek neprosperuje a že se drží jen tak tak nad vodou.

4.

Manželství Jany a Tomáše se dostalo brzo do slepé uličky. Štefan o tom říká, že si mladí manželé nedovedou vážit toho, co tak lehko získali. Platí to zejména o Tomášovi, který se zamiloval do jedné ze slečen Stodorových. Helenu a Luisu Stodorových jsme už viděli na svatbě, jezdí na prázdniny do sousedství. Nemají nejlepší pověst, Štefan o nich nepokrytě hovoří jako o flundrách. Jana trpí a když se pořád Tomáš vymlouvá, že s ní nemůže do Prahy, aby uvedli do pořádku svá přerušená studia, nabídne se Štefan, že ji doprovodí. Ani tato návštěva nedopadne nejlépe. Matčina neuróza se zdá přerůstat v duševní chorobu. Paní Myslbeková trpí stihomamem a s dcerou a Štefanem už nenalézá žádný prostor ke komunikaci.

V Praze se oba setkají s hercem Egonem, a to ve chvíli kdy v Chebu jsou německé protičeské národnostní bouře a čeští herci zabrali v odvetu Stavovské divadlo, kde se hrálo německy. Jana má na věc správné názory, ale Egon na herectví v tuto chvíli rezignuje. Nechá se zaměstnat u Brehma.

Vztah, který má Štefan k Janě, se nepozorovaně mění. Oba jsou si vzájemně oporou v těžkých chvílích a váží si jeden druhého, ale Štefan si uvědomuje, že bližšího a krásnějšího člověka ve svém okolí nemá. A také mu půvabná Jana připomíná nebožku ženu.

Když se vrátí Štefan a Jana na Vydru, snaží se marně Štefan zabránit z posledních sil krachu hospodaření. Chtěl by prodat např. les, ale ukáže se, že k němu nevede cesta, že přípravy ke kácení by stály víc, než by těžba vynesla. Nevěřil mechanizaci - a teď musí traktor najímat. Prodal víc koní, něž za minulá léta, ale peníze nepřicházejí, každý je dlužný každému. A tak se jednoho dne objeví na Vydře zástupci Jednoty řepařů a cukrovarníků a vezmou Vydru do pronájmu, dokud nevyplatí bance Štefan hypotéku. Tomáš to nese lehce, ale Štefan s Janou se loučí přetěžko. Štefan se obrátil o pomoc na svého bratrance ve Vídni a celá rodina odchází tam.

5.

Bratranec Jožka je ve zkrachovalé Vídni zastavárníkem a kvete mu pšenice. Naší trojici nabízí pomoc, ale zdá se, že neuspěje. Představu, že by prodával svoje koně na jatka, Štefan odmítá. Nechce ztratit svou identitu. Tak všichni tři Barányové živoří v malém bytě, Tomáš prodává tajně rodinné stříbro, a jeho odcizení s Janou prohlubuje. Tomáš je ztracená existence a silný a mravně odpovědný Štefan vidí, že syn si osvojil jeho názory a životní gesta, ale zůstal hlupákem, je jeho vlastní karikaturou.

Jana odchází studovat dál do Prahy. Její matka ale má nádor na mozku a zdá se, že její dny jsou sečteny. Jana poprosí švagra Brehma, toho správného pragmatika, aby zajistil Tomášovi místo. Stane se. U Brehma už pracuje bývalý herec Egon a vede si dobře. Tomáš ale nedostane odpovědné místo: má dělat průvodce po pražských lokálech a ještě horších štacích obchodníkům, kteří pak, příjemně naladěni, uzavřou s Brehmem výhodnou smlouvu. Tomáš se potká s Atilou Borárošem, maďarským dovozcem pálenky, s kterým se letmo střetl už v prvním díle. Prozradí mu tajemství svého zaměstnání.

Paní Myslbeková umírá. Jana sice ještě Tomáše miluje, ale svůj život s ním už spojovat nechce. Brehm Tomáše vyhodí, ale chce po něm, aby mu vrátil peníze, které mu poskytoval. Tomáš si myslel, že to byla podpora, kterou Brehm dotoval jeho a Janino živobytí, což Brehm formuluje tak, že šlo o vyúčtovatelnou zálohu, a zároveň Tomáše vydírá: když Tomáš Janu opustí a přestane jí viset na krku, na peníze zapomene. Tomáš je zničený a odchází do Budína, za svou, jak se domníval, novou láskou, Helenou Stodorovou. A ukáže se, že měl Štefan pravdu. Helena je lepší poběhlice - a koho u ní Tomáš nenajde, jako Atilu Borároše. To nečekal. I přes přátelské Atilovy nabídky propadne zoufalství a na kolotoči, kde se, není tomu tak dávno, s Janou šťastni vozili, se zastřelí.

Jana se po matčině pohřbu vrací do Vídně a Štefanovi u Jožky sděluje zprávu, kterou ještě nevěděl, že je jeho syn mrtvý.

Uplynul rok a na budínském hřbitově, u Tomášova hrobu, se Jana znova setkává se Štefanem. Celou dobu se neviděli - a neradi by se jeden druhému zase ztratili. Pak je vidíme v Praze, kde Jana studuje. Štefan pro ni přijde v dešti do Karolína a odcházejí spolu. Je zřejmé, že nalezli klid a mír a novou životní naději ve vzájemném vztahu.

Krátce po vzniku první Československé republiky přichází do hlavního města Prahy studovat právo sebevědomý a světácký Tomáš, syn zámožného statkáře ze slovenského Turca. Poznává svéráznou Janu, která čím dál tím hůř snáší depresívní atmosféru svojí měšťácké rodiny. Živelným útěkem do Budapešti se osudově spojí jejich životy a přetrhne se Janina závislost na matce. Milenci se uchýlí na Slovensko, na statek Tomášova nekonvenčního otce Štefana Baránya. Po svatbě začíná Jana ztrácet s poživačným Tomášem, obětí vlastní prázdnoty, citový kontakt. U vitálního tchána mladá žena naopak nacház duševní spřízěnost. Manželskou krizi doprovázá i nezadržatelný úpadek statku. Štefan Barány jako hospodář staré éry se nemíní přizpůsobit změněným požadavkům doby. Rodina se pokouší uchytit ve Vídni u bratrance Jožka, úspěšného majitele zábavního lokálu. Až návrat do Prahy je však pro ně novou nadějí. Pomocno ruku jim podává Janin podnikavý švagr Brehm. Ukáže se ale, že všechno je mohem složitější... Jana, těžce zkoušené osudem, hledá sama seba i blízkého člověka...

Krátce po vzniku Československé republiky přichází do Prahy studovat právo sebevědomý a světácký Tomáš a setkává se tu se svéráznou Janou. Milenci se uchýlí na Slovensko, na statek Tomášova nekonvenčního otce Štefana, kde se jejich vztah začne pozvolna rozpadat. Duševní spřízněnost nachází mladá žena u vitálního tchána. Útěk do Budína vychází z předlohy Vladislava Vančury a kromě bohatě rozvětveného příběhu o touze, vášni a trápení nabízí i zasvěcený pohled na středoevropský region v atmosféře dalekosáhlých poválečných změn, rozkolísaný po rozpadu rakouského impéria.

Autor/Zdroj: /Kino AERO


Krátce po vzniku první Československé republiky přichází do hlavního města Prahy studovat právo sebevědomý a světácký Tomáš, syn zámožného statkáře ze slovenského Turca. Poznává svéráznou Janu, která čím dál tím hůř snáší depresívní atmosféru svojí měšťácké rodiny. Živelným útěkem do Budapešti se osudově spojí jejich životy a přetrhne se Janina závislost na matce. Milenci se uchýlí na Slovensko, na statek Tomášova nekonvenčního otce Štefana Baránya. Po svatbě začíná Jana ztrácet s poživačným Tomášem, obětí vlastní prázdnoty, citový kontakt. U vitálního tchána mladá žena naopak nacház duševní spřízěnost. Manželskou krizi doprovázá i nezadržatelný úpadek statku. Štefan Barány jako hospodář staré éry se nemíní přizpůsobit změněným požadavkům doby. Rodina se pokouší uchytit ve Vídni u bratrance Jožka, úspěšného majitele zábavního lokálu. Až návrat do Prahy je však pro ně novou nadějí. Pomocnou ruku jim podává Janin podnikavý švagr Brehm. Ukáže se ale, že všechno je mohem složitější... Jana, těžce zkoušené osudem, hledá sama sebe i blízkého člověka...

Autor/Zdroj: /mraveniště

Koprodukční projekt Miloslava Luthera Útěk do Budína vznikl nejen jako titul pro kina nýbrž i jako pětidílný TV seriál. Předlohou k němu byl stejnojmenný román Vladislava Vančury, zachycující v pozadí milostného příběhu pražské měšťanské dcery a slovenského statkářského syna společenskou situaci po vzniku Československé republiky. Rozpad rakousko-uherské monarchie samozřejmě poznamenal život lidí ve Střední Evropě a znamenal zvrat v životním stylu různých vrstev. Utvářely se zároveň i nové vztahy mezi různými národy v novém státě. Právě tyto okolnosti připomínaly autorům scénáře jisté podobnosti se změnami po roce 1989. Původní scénář vznikl už před deseti lety pro režiséra Ivana Balaďu. Projektu se nakonec v roce 1996 ujal M. Luther a podle nového scénáře začal natáčet v roce 2000. Navzdory četným potížím se nakonec podařilo dotáhnout finančně i realizačně náročné dílo do konce. – Děj se odehrává v letech 1919-23 v Praze, Budapešti a Vídni a také na slovenském venkově. Slovák Tomáš se seznámí v Praze na studiích s kolegyní Janou. Ta se po jedné hádce s hysterickou ovdovělou matkou rozhodne odjet s ním na den do Budapešti. Nečekaně probuzená láska, založená hlavně na erotickém vztahu, však její plán změní. Jana se za Tomáše záhy provdá a žije s manželem a tchánem, vitálním a bonvivánským Štefanem Baránym, na jejich rodinném statku ve slovenském Turci. Milostné okouzlení však brzy opadne. Jana pochopí, že Tomáš je slaboch. Poměry se změnily a hrdý statkář Štefan se jim odmítá přizpůsobit. Statek zkrachuje a rodina marně hledá štěstí ve Vídni. Jana s Tomášem nakonec zakotví v Praze. Ale manželství je v troskách. Po smrti Janiny matky se žena s mužem rozejde a on spáchá v Budapešti sebevraždu. Dívka se později definitivně sblíží se zmoudřelým Štefanem, s nímž v Praze začne nový život… - Tvůrci si byli vědomi poměrné „statičnosti“ předlohy a snažili se ji obohatit o nové dějové motivy (domnělá otcova sebevražda, vídeňská etapa) a postavy (zbohatlík Atilla Boráros, bratranec Jožka). Ani to však příliš nepomohlo. Vznikl akademický, zvolna plynoucí přepis, poznamenaný navíc „dvojdomým“ zadáním (pro kina a pro TV). Ze standardních hereckých výkonů vybočuje jako vždy přesvědčivá Lenka Vlasáková. – Upozorňujeme, že v roce 1966 natočil režisér Evžen Sokolovský stejnojmennou TV inscenaci.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2003/1

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled