Traffik

Opět další ze skvěle   natočených filmů, u   kterého strhávám body jen   velmi nerad. Ale v rámci   objektivity to udělat musím,   nonens volens.
Začnu   tím úplným začátkem, kde   je divák upozorněn, že je   to podle skutečné události.   Budiž, ale stejně se mi   nechce věřit, že by   šerifka zastřelila parťáka   vlastní zbraní a ponechala   si ji u sebe. Že by   nevěděla, že kulky půjdou   na balistiku?
Dále   ten zdlouhavý začátek. Já   sice chápu, že musí být   divák seznámen s něčím a   s někým, ale zde to bylo   skutečně hodně přes půl   hodiny. Ale zase na druhou   stranu musím uznat, že v   případě Pauly Pattonové   rozhodně bylo na co koukat.  
Z dalších nesmyslů   mne zaujalo heslo na telefonu.   To ho jako řekl ten chlápek   své oběti? A to prolomení   byla kapitola sama o sobě.  
Dobrá nechám   rýpání do dalších a   dalších nesmyslů a   podivností a shrnu to   několika slovy. Mimo výše   zmíněné jde o dobrý   thriller na solidní úrovni.   Nenechá asi v nikom nějaký   trvalý zážitek, ale   rozhodně se na něj dívat   dá.

Jistý pár si vyjede na   romantický výlet do hor.   Cestou se na zastávce u   benzinové pumpy dostanou do   konfliktu s motorkáři a snad   by došlo i k nejhoršímu,   kdyby se neobjevila šerifka a   neudělala všemu přítrž.   Jenže tím to vůbec   nekončí. Naopak, tím vše   teprve začíná a nebude se   to líbit nikomu. Na   dramatické bázi se tímto   snímkem upozorňuje na   další neobyčejný nešvar   lidstva. Jak se píše na   konci před závěrečnými   titulky: "Podle odhadů   je ve Spojených státech   obchodováno s 1,9 milionu   žen. Celosvětově 21   milionů obětí obchodování   s lidmi generuje nelegální   zisky každý rok ve výši   150 miliard dolarů." Nic   hezkého pod sluncem, ale ve   veškerém zpravodajství jako   by o tom nikdo nevěděl.   Příběh se veze v   jednoduchosti a v naprosté   nenáročnosti. Takže nic   hororového, nic akčního.   Divák něco takového   očekávající musí jinam.   Největší vadou na kráse je   bohužel předvídavost děje,   neboť takováto šablona se   používala u teenagerovských   slasherů. Snímek tedy   vyznívá spíše jako   televizní film, jen s   větším rozpočtem a hlavně   výbornou kamerou. Hra světel   a stínů takto dlouho nebylo   vidět.

PROCESOR!
Snímek nenabízí nic   nového-převratného a i   když je to smutný a takhle   by nikdo nechtěl si   naplánovat romantický   výlet, kde se on konečně   vyjádří a požádá tu svou   o ruku, aby dopadnul. Jenže   člověk míní, život   mění. Nemá to smysl dál   okecávat za mě jasnej   průměr.