Torpédové bombardéry

To, že je scénář sepsán podle různých   povídek je na celkovém vyznění příběhu   velmi znát. Dějová linka není žádná, jen   různé epizodky ze života vojáků a vojenských   důstojníků na frontě i doma spojené tak   nějak, jak to jen šlo, dohromady. Válečné   scény se použili dvě. Z toho ta první je   větší a však poskládaná z dobových, tedy   autentických záběrů. Výprava je velice   reálná, ale velmi slabému a nesmírně   nezáživnému scénáři to stejně nijak   nepomohlo. Tady se zřejmě šetřilo. A tak se   tedy nejedná o válečný počin, jako spíše o   melodrama určené k poctě letcům bombardérů,   jejichž fotografie se na konci filmu ukáží.

I když patřím mezi příznivce sovětských a   ruských filmů ztvárňujících období druhé   světové války, Torpédové bombardéry mě   nezaujaly. Celé mně to připadalo jako hrozná   amatérština, od poměrně banálního příběhu   přes zcela nepovedené zakomponování dobových   dokumentárních záběrů (samy o sobě jsou   dobré) až po herecké výkony. Dramatické   scény o hrdinství sovětských vojáků,   dojemný a smutný konec umocněný hudbou, tak   charakteristické pro sovětský válečný film,   tento snímek zcela minuly. I záběry na   hořící piloty, jež by za jiných okolností   podráždily slzné kanálky, se zcela minuly   účinkem. Za takový film režisér určitě   vyznamenání Hrdiny socialistické práce   neobdržel.

Válečný film, který mne mírně zklamal -   válečné scény se odehrávají pouze na   začátku a na konci filmu, zbytek se odehrává   na zemi a líčí život rodin pilotů. Dobré   jsou sestřihy z originálních dokumenárních   filmů, není jich však mnoho.

Film o životě pilotu a jejich rodin na letecké   zakladně.
Distributorem avisované scény z   dokumentárních filmŮ jsou dobré ala je jich   málo.
Děj filmu se odehravá spíše na   zemi.
Celkově film naní špatný, dá se na   něj koukat.