Tisícročná včela

Příběh jedince spjatého s osudem tisíciletého národa je vkomponován do prostředí, kde se fantazie snoubí se skutečností. Na postavách příběhu se odrážejí společenské a historické změny na přelomu 19. a 20. století.

Cinema 1992/12/85

4dielna verzia:
1. Murári (55'48")
V centre rozprávania sú osudy rodiny muránskeho majstra Martina Pichandu z istej dediny hornatého Liptova od konca minulého storočia po prvé desaťročia nášho storočia. Na začiatku filmu sme Martina zastihli pri oslave jeho šesťdesiatky, obklopeného nielen najbližšími, ale aj chlapmi z murárskej partie, susedmi a poprednými predstaviteľmi obce, ktorí si obľúbili jeho humor a svojskú životnú filozofiu. Prvá časť sleduje jeho poslednú cestu s murárskou partiou na Dolnú zem. V nej sa rozvíjajú aj príbehy Pichandových detí: Valentove ľúbostné pletky s rovesníčkou Hankou i statkárskou dcérou Hermínou, ktorú mal zdokonaľovať v nemčine. Samovo súperenie s maďarónom Belányim o Máriu Dudáčovú, spontánna a predbežne nekomplikovaná láska Martinovej dcéry Kristíny a drevorubača Mateja Sroka. Zaujímavé sú aj osudy ďalších postáv a postavičiek, ktoré kráčajú v ústrety novému storočiu.

2. Otec (53'06")
Najstarší syn Martina Pichandu, Samo, úspešne vyriešil svoj ľúbostný problém, keď si na radu tisícročnej včelej matky zo sna "vymuroval" nevestu. Krátko po tomto škandále sa so svojou láskou oženil a zároveň sa vydala aj jeho sestra Kristína. Valent mal väčšie ambície ako jeho súrodenci. Študoval v Prahe právo a po dokončení štúdia sa stal spolumajiteľom Ružomberských garbiarníí a zaťom statkára Haderpána, ktorý mu túto "šancu" spolu s dcérou Hermínou ponúkol. Tak sa Valent Pichanda zaradil medzi najbohatších ľudí v kraji. Medzitým Samo, ktorého rodina sa rozrástla, začal pracovať na železnici, kde ho spolupracovníci získali pre myšlienky sociálno-demokratického hnutia. Kristínu postihla tragédia - hora jej vzala muža. Za zvláštnych okolností v tuhej zime roku 1915 sa skončil aj život Martina Pichandu.

3. Syn (55'32")
Kováč Julo Mitron si konečne získal náklonnosť Kristíny Pichandovej. Po konflikte s Belányim sa Samo s ďalšími chlapmi dostáva do väzenia. Sú obvinení z protištátnych rečí a urážky cisára. Po smrti jediného svedka obžaloby sa však čoskoro dostávajú na slobodu. Udalosť však poznačí ďalší osud Sama a jeho rodiny - prepustia ho z práce na železnici a jeho rodinu začína obchádzať bieda a hlad. Najmä potom, keď po smrti otca brat Valent neúprosne žiada svoj dedičský podiel. Samo najprv zorganizuje ako jeho otec murársku partiu a odchádza s ňou na juh, kde pri politickej demonštrácii zabila zblúdila žandárska guľka jeho syna Janka. V hlbokom žiali zanevrie na náboženstvo aj na politiku. Problém obživy rodiny rieši opravou vyhoreného mlyna a s novou nádejou i vierou vo svoje sily hľadí do budúcnosti...

4. Deti detí (54'35")
Samova nádej netrvá dlho. Vojnová kataklizma narúša všetky hodnoty, ktoré ho obklopovali a on sa musí prizerať osudom svojich detí s bolestnou bezmocnosťou, pretože nie je v jeho silách ochrániť ich pred krutými tragédiami. Zatiaľ, čo jeden z jeho synov sa stačí ešte oženiť a vysťahovať do Ameriky, ďalší dvaja rukujú na front. Keď Peter padne do zajatia a talentovaný Karol, ktorý študoval v Prahe maliarstvo, zomrie na talianskom fronte, zúfalý Samo sa vzoprie k individuálnej revolte, ktorá je výkrikom proti násiliu a nezmyselnej vojnovej mašinérii.


Zdroj: RTVS

Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny.
Renáta Šmatláková Katalóg slovenských celovečerných filmovAutor/Zdroj: Šmatláková Renáta/Katalóg slovenských celovečerných filmovV této „magicko-realistické" společenské sáze, kde se magično prolíná s revolučním bojem, Jakubisko navázal na poetiku svých v té době zakázaných filmů z konce šedesátých let, avšak někdejší anarchistickou rozevlátost uklidnil, vtiskl ji řád. Zatímco původní venkovskou pospolitost, ještě nezasaženou tragickými dotyky vnějšího krutého světa, reprezentuje rozšafný staře Martin Pichanda, generace zastoupená jeho syny Samem a Valentem již vstupuje do světa politického dění, poznamenaného blížící se první světovou válkou (děj se odehrává v rozpětí třiceti let: 1887 - 1917). Snímek se vyznačuje mnohotvárností filmových postupů i bohatostí vizuálních motivů, prozrazujících režisérovu rozbujelou představivost. Dosahuje tak svérázné poetičnosti jak ve výtvarném řešení (jemně rozostřené snímání, použití pastelových barev, barevná stylizace snových pasáž(), tak ve figurálních kompozicích (znenadání se vznášející předměty, barevný déšť a z nebe padající žáby, děvčátko s pochodní přechází můstek v mlžném ranním oparu). Jak na grandiózní scéně se střídají okamžiky vážné s humornými, někdy se žánrové naladěni mění dokonce v rámci jedné sekvence - jako v případě pohřbu starého Pichandy, kdy se důstojnost smutečného průvodu na zasněženém svahu obrátí v grotesku. Výjimečné filmové d0o bylo oceněno na MFF v Benátkách 1983, kde získalo nestatutární cenu La Fenice.Autor/Zdroj: /Kino AERO

Režisér Tisícročné včely Juraj Jakubisko charakterizuje svůj dvoudílný film, jenž vznikl podle stejnojmenná knihy Petra Jaroše, vyznamenané státní cenou Klementa Gottwalda a Cenou Svazu slovenských spisovatelů, jako "magicko-realistickou ságu". Život na malé slovenské vesnici, v níž se děj snímku v časovém úseku třiceti let [1887-1917] odehrává, se vyznačuje hlavně prací, Iáskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz věčného včelího roje. Sledujeme osudy tří generací zednického rodu Pichandů, který s nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vede boj o své místo na slunci. Samo, přezdivaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi lásku k poctivému řemeslu a ke včelařstvi. Komediantská hravost, příznačná pro starého Pichandu, se však v jeho dětech již neobnovuje, tvrdá doba krizí a politických zápasů, vrcholící Světovou válkou, bytostné radosti ze života už nepřeje. Dědova samorostlá moudrost věak zůstává zaznamenána v kronice, v níž později pokračuje Samo a jíž si pročítají jeho vnuci. Výjimečné filmové dílo bylo oceněno na 40. MFF v Benátkách 1983, kde získalo nestatutdrní cenu La Fenice.

Zdroj: Filmový přehled