Slepá ulička

Z vězení San Quentin uprchl trestanec Vincent Parry (Humphrey Bogart), který byl odsouzený za vraždu své ženy na základě křivého svědectví. Toho se dopustila Madge Rapfová (Agnes Moorehead), která se tak Vincentovi zle pomstila za to, že ji odmítl. Uprchlíkovi se díky pomoci mladé osamělé ženy Irene Jansenové (Lauren Bacall) podaří projet policejními hlídkami až do San Franciska. Irene mu dokonce nabízí úkryt u sebe doma. Vicncent však chce co nejrychleji podstoupit plastickou operaci obličeje, aby mohl s novou tváří pátrat po skutečném vrahovy. Toho se mezitím pokouší vypátrat i novinářka Irene. Po úspěšné operaci se chce Vincent ukrýt v bytě přítele George (Rory Mallinson), najde ho však zavražděného a nezbývá mu, než se opět uchýlit k Irene. Teď už ví, že jakmile bude moci sundat obvazy z obličeje, musí zmizet z města. Pátrá po něm nejen policie, ale i muž, kterého stopnul na útěku z vězení. Ten ho nakonec najde jako první a požaduje za své mlčení velké výkupné. Vincent ho v potyčce srazí ze skály a vyděrač zahyne. Na scéně se ale znovu objevuje zrádná Madge…

Tento film-noir využívá ve své době poněkud neobvyklou metodu subjektivní kamery (pohled očima hlavní postavy). Do chvíle, než si Bogart po operaci strhá obvazy, slyšíme pouze jeho hlas a jeho samotného poprvé spatříme zhruba až v polovině filmu. Vydařená temná atmosféra San Franciska a chemie mezi Bogartem a Bacallovou jsou hlavními devizami tohoto filmu, u nás známého spíš pod přiléhavějším názvem „Slepá ulička“.

TV program, cinema

Film z let, kdy vás rovnou po operaci lékař informoval, že si klidně můžete zapálit, film, který přečkal test času a patří k nejlepším noirovým kriminálkám. Do lákavých exteriérů San Franciska zasazené drama o nespravedlivě odsouzeném muži, který se vydává na složitou cestu, aby dokázal, že nezavraždil svou ženu. Vincentu Parrymu ale prakticky nikdo - tedy vyjma oddané Irene Jansenové - nevěří a navíc se kolem něj kupí mrtvoly, které vše ztěžují. Stylové noirové drama se do filmové historie zapsalo nejen jako jeden z nejvýraznějších filmů ikonické herecké dvojice Bogart - Bacallová, ale též jako jeden z prvních filmů, který opravdu účelně pracoval s hlediskovým záběrem. Právě takto, respektive očima prchajícího vězně, sledujeme celou první část filmu až do chvíle, kdy jsou muži odstraněny bandáže po plastické operaci. Pro Bogarta paradoxní situace, kdy není jeho divákům dáno spatřit tvář herecké hvězdy. Režisér Delmer Daves se s použitím náročné techniky vyrovnává důvtipně, o postavě odsouzeného vraha na útěku se leccos dozvídáme ještě před tím, než nám je dáno ji spatřit. Film nenápadně bystří smysly - soustředěně tematizuje hledisko postavy, ale důraz klade i na zvukovou stránku. Tady jde opravdu o víc než jen o předvedení neobvyklé stylové strategie. Z dnešního pohledu nepokrytě romanticky vystavěná kriminálka má sílu hitchcockovských dramat s nespravedlivě pronásledovanými hrdiny, které nevykresluje jako dokonalé muže, ale vybavuje je též chybkami, které jim komplikují cestu. A je to právě třeba Parryho roztržitost, která z něj dělá člověka hodného divákova soucitu. Ani plastická operace mu totiž nezajistí klidný pohyb ulicemi. S proměnami rolí (a tváří) se obracejí i karty, zvrat je vždy nedaleko a nad konáním hlavního hrdiny se setrvale vznáší aura osudovosti.
Viktor Palák
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

Bogart hraje Vincenta Parryho, prchajiciho zlocince z vezeni, ktery diky plasticke operci meni svoji identitu. Bacallova, v roli osamele Iren Jansen, se stava jeho spojenkyni.