Takoví jsme byli

Vynikající film!Barbra   Streisand a Robert Redford v   hlavních rolích předvádí   herecký koncert.Podle mého   názoru jeden z nejlepších   filmů,který byl natočen na   danné téma.

Kniha
Skvělý film, přesto bych   ale vyzdvihla knižní   předlohu od Arthura   Laurentse. Všem doporučuji k   přečtení!

koment
Jeden z nejlepších   nemuzikálových Barbřiných   filmů. Je v něm politika,   láska a samozřejmě   ošklivé káčátko, ze   kterého se vyklube krásná   labuť. A krásný Redford je   zárukou, že jediné dívčí   oko nezůstane suché.

Skvělý film, skvělí herci,   co víc si divák může   přát.
Osudová   láska, bohužel, dva   rozdílní lidé s odlišnými   názory a postoji a cíly. Ona   ho miluje, stále   přesvědčuje, on od   začátku tuší, jak to   dopadne. Ví, že ona je   pevná a přes veškerou   lásku nesleví ze svých   ideálů. V takovém vztahu   vždy jeden trpí. On by to i   vydržel, ona však je velmi   vnímavá a nesnese pocit, že   by s ní byl nešťastný.   Chce ho změnit k obrazu   svému. Ale podstatu   charakteru člověka změnit   nelze. Herecký koncert,   postavený na skvělých   dialozích a ústřední   dvojici. Čas a doba na tom   nic nemění

Sydney Pollack natočil film,   který mne už tehdy nalákal   na hvězdné obsazení   hlavních představitelů,   především mé milované   zpěvačky, herečky a   režiserky Barbry Streisand.   Zdá se, že nejen film, ale i   herci dokázali svými výkony   přesvědčit, že je to nejen   film o lásce, ale hlavně o   politice, a jak hodně   dokázala právě politika   zničit po válce jejich   vztah....

Politická romance o vztahu   talentovaného buržoázního   pohodáře a nadšené   komunistické agitátorky byla   zajímavá i sama o sobě, ale   odvážně použité téma   mccarthismu tento snímek   posunulo ještě o kousek   dál. Redford a Straisand   navíc předvádějí   prvoligové herecké výkony,   bez kterých by se tento   snímek určitě nestal   legendárním.

Moje srdcovka. Film jsem   viděl mnohokrát - poprvé   už před několika   desetiletími. A ani nevím   přesně kdy. První   doporučení (úsměvné) bylo   někdy v roce 1978 / 1979. Kdy   nám při výuce tento film   doporučoval suplent (později   ředitel v jiné škole). A   právě jeden jeho postřeh si   pamatuji dodnes: Říkal, že   Barbra je v tomto filmu   obyčejná a krásná   zároveň. On se tenkrát u   vyprávění dojal. No a já   se opakovaně dojmu při   každém dalším shlédnutí.   Velkou úlohu hraje hudba.   Píseň, která je vlastně   shrnutím filmu. Dojímavá,   nostalgická. Můj vztah a   dojem z filmu se také mění.   Při prvních shlédnutích mi   bylo líto toho, že se vztah   rozpadl. Moc jsem jim fandil -   i když byli jako voda a   oheň... Včera dávali film v   TV a já jsem tedy neodolal a   koukal jsem se znovu   Pokolikáté už?). Ale také   jsem to vnímal nějak   šířeji. Tu počáteční   nerovnost ve vztahu... Ale i   to, jak si získala jeho   respekt i obdiv. Jak ho stále   fascinovala. Dnes když na   film koukám, uvědomuji si,   že ten vztah od začátku byl   vybudovaný na vratkých   základech. A nepochopitelné   se mi zdál postoj Hubbella k   miminku... Opustit ji -   opustit je? Ale celkové   vyznění stále stejné.   Lítost na tím, že jim to   nevyšlo. A pochopitelně   dojetí (stále a stále)...   ("dojmout se"   znamená, že u filmu bulím a   bulím) ;-)

Tento film opravdu stojí za   shlédnutí a nutí k   zamyšlení. Poukazuje na   politickou atmosféru té   doby, která se prolíná do   vztahu dvou hlavních hrdinů.   Hlavní herci zde podali   opravdu skvělé herecké   výkony.

Tentokrát mě Sydney Pollack   svým vztahově-politickým   dramatem příliš neoslovil.   Problém určitě není v   hercích - jak Redford tak   Streisandová (skutečnost,   že mi postava, kterou   ztvárňovala, lezla někdy   dost na nervy, nemá s   kvalitou jejího výkonu nic   společného) hrají skvěle.   Analýza politického   ovzduší, které obklopuje   jejich románek, byla ale pro   našince ne tolik znalého   mccarthyovských reálií   trochu nepřehledná a v mém   případě ubíjela emoce,   které byly v příběhu   ukryté. Některé slovní   přestřelky ústřední   dvojice pro mě ztrácely   srozumitelnost a zážitek z   filmu to brzdilo. Pro   Američany musí mít ovšem   tahle konfrontační romance   mnohem větší výpovědní i   citovou hodnotu.

Tak nevím,
film jsem viděla až teď   poprvé(!) a mé pocity jsou   rozporuplné. Na film mě   lákali přátelé moc let s   tím, že jde o superbiják.   Miluji Barbru, jsem ctitelkou   Roberta a pana režiséra si   vážím. Nicméně - film je   patrně pochopitelnější pro   americkou mentalitu; zamrazí   mě vždy mccarthyovské   údobí, které - jak si   myslím - vlastně v USA   funguje svým způsobem dosud.   Z kdysi vševzývané   svobodomyslné Ameriky se   vyklubal pokrytecký do sebe   zahleděný stát a o svobodě   slova mám i nyní vážné   pochybnosti. Ale zpátky k   filmu: nejvíc na mne   zapůsobil koncový   myšlenkový přerod hlavního   hrdiny, ale hlavní osoba -   jeho partnerka - zůstává   stále svá. Jen škoda, že   dějovou píseň distributor   neopatřil titulky. Celkově:   velmi slušnej biják,   výborní herci. Vidět.

Sydney Pollack, Barbra   Streisand a Robert Redford, to   je téměř vždy záruka, že   film bude stát za to. Tenhle   film za shlédnutí určitě   stojí a jako romance je   určitě jedním z   nejlepších. Jenže vše   ničí politika. Zničila   vztah mezi Katie a Hubbellem a   uškodila nakonec tak trochu i   tomuto filmu, protože ji tam   bylo moc. I když... zkrátak,   takoví jsme byli.