Ta třetí [TV film]

Miluju Havlíčkovu   psychologickou výpravnost,   kde dokáže jedinečně   popsat charaktery   jednotlivých postav a   příběh zasadit do ovzduší   poválečných let první   republiky. To platí u všech   jeho knih a z valné většiny   i u přepisů na filmové   plátno. Nedávno zesnulý   Dušan Klein se této adaptace   zhostil naprosto parádně a   nebál bych se tenhle   televizní film přirovnat   spolu s "Kafka to taky   neměl lehký" k jeho   nejzdařilejším dílům.   Dobová atmosféra dýchá z   každého záběru, Lucka   Vondráčková je až   obdivuhodně krásná,   odhalená ňadra její půvab   ještě zvyšují. Pro mě je   to její nejlepší filmová   role, klobouk dolů, co tady   zahrála. To samé platí o   Vladimíru Dlouhém, jehož   výkon je zbytečné   komentovat. Hudba Emila   Viklického tvoří nedílnou   součást celku a její   dramatičnost kolikrát   pěkně nabírá na   obrátkách. Pecka! Po   dvacetileté repríze musím   zvednout hodnocení na plný   počet! Stále jsem si po   skončení filmu marně lámal   hlavu nad tím, kdo je   vlastně ta třetí? Až když   jsem si to znovu pořádně   srovnal v hlavě, pochopil   jsem. Naprosto geniální   název, zkrátka mistr pera a   znalec lidských duší   Jaroslav Havlíček. Musím   napravit dva resty. Za prvé,   přečíst knihu (nechápu,   že jsem ji mohl nechat   opomenutou, vzhledem k tomu,   že mám většinu díla od   Havlíčka přečteno) a za   druhé, zkouknout ještě   stejnojmenný film z roku   1968, jehož je tato verze   remakem.

Příběh postaršího muže,   který je nerozhodný mezi   dvěma ženami...když zvolí   jednu a jde své rozhodnutí   sdělit té druhé, druhá ho   svede a on opět mění   názor.Nakonec nezíská ani   jednu. Volba třetí možnosti   je ze zoufalství, že jeho   život nemá již smysl.
Skvělé obsazení a   bravurní výkon herce   Dlouhého a L. Vondráčkové.

Velmi dobře zvládnutý televizní přepis...
...psychologického románu   Jaroslava Havlíčka, kde   hlavní postavou je 40ti-letý   úředník Jiří (Vladimír   Dlouhý), jenž prožívá   bouřlivé milostné   vzplanutí k temperamentní a   náročné Adéle (Lucie   Vondráčková). Setkává se   však s Miladou (Ilona   Svobodová), svou   sestřenicí, a zjišťuje,   že narozdíl od Adély s ní   mlůže více hovořit, Milada   je přibližně Jiřího   věku, je vyzrálá a poněkud   již zklamaná životem, žije   přítomností a nemá hlavu v   oblacích. Jiří je rozhodnut   ukončit vztah s Adélou, aby   mohl požádat Miladu o ruku.   Adéla před časem odmítla   Jiřímu intimní sblížení,   ale ve chvíli, kdy se dozví   o Miladě, zcela se Jiřímu   oddá a on opět ztratí   hlavu. Je to však malý   záměr pomsty. Jiří   ukončí vztah s Miladou a   předpokládá svou budoucnost   s Adélou, jenže i ona   nakonec Jiřího   odmítá...nerozhodný muž   zklamaný svým milostným   životem nakonec volí   "tu třetí", tedy   dobrovolnou smrt...dobré   psychologické drama   postavené na výkonec   hlavních představitelů.   Pravda, vzhledem k tomu, že   jde o inscenaci, působí   občas výkony herců   /zejména I. Svobodové/   poněkud divadelně, ale na   celkové kvalitě to nic   nemění.

Docela ráda bych tohle   novější zpracování   románu J.Havlíčka porovnala   s tím z roku 1968, kde   hlavní roli hrál Václav   Voska. Jestli by bylo tak   nudné jako toto z roku 2001.   Nemohu si pomoci, ale obě   hlavní postavy se chovaly   značně nesvéprávně, což   mě hlavně u dospělého   čtyřicetiletého pokladníka   z banky, kterého hrál   Vladimír Dlouhý, dost   vadilo. Protože jestli s ním   dokázala mávat mladá   dvacítka, tak jak dokázala,   tak se divím, že vůbec   dosáhl dospělosti. To co   předváděla Vondráčková,   afektovanou vychytralou   bloncku, měla alespoň v   roli, a když si to ten chlap   nechal líbit, dobře mu tak.   Nicméně mohlo vše ještě   být vyhroceno na větší   obrátky, Vladimír Dlouhý   ten potenciál určitě měl.