Syn své země

Filmové adaptace úspěšných televizních   seriálů nejsou ničím vyjímečným, ale nikoho   asi nenapadlo udělat celovečerní film o bodrém   předsedovi strany z Okresu na severu. No a   gruzínci se toho nejen odvážili, ba co víc,   film byl věnován XXVI. sjezdu všesovětské   partaje. Rozhodně se jim nedá upřít kuráž,   neboť vytvořit více než tříhodinový snímek   o okresním tajemníkovi strany je věc dosti   nevídaná. Každého nejspíše napadne to samé.   To zas bude kravina, samý schůzování, jedna   místnost, kde se parta dědulů a obstarožních   mukým hádá o překročení plánů, o   závazcích, o socialistické morálce, atd. To   vše samozřejmě film obsahuje, přesto je mnohem   zajímavější a poutavější než by se z   premise předpokládalo. Lví podíl na to má   exotická, krásná i drsná hornatá Gruzie,   jenž snad vznikla jen pro oko kamery. Přesto   jsem se neubránil velmi zvláštního pocitu z   hlavní postavy, protože tak spirituálního   hrdinu jsem už dlouho neviděl. Popsal bych ho   slovy, vypadá jak retard, čumí jak bluma,   navíc trpící žloutenkou, vše umocňuje jeho   nepříliš povedený ruský dabing (chrchlavá   gruzínština byla nahrazena ruštinou, s tou byl   uváděn i u nás). Takovou personu učinit   hlavní postavou oslavného filmu na stranu, toť   smělost nevídaná. Avšak největším   problémem je scénář, snažící se obsáhnout   pokud možno co nejvíce, což má za následek   jeho rotříštěnost, snaží se něco říci o   Gruzii, o její minulosti i přítomnosti, o   podvodenech, zvůlí prominentů, korupci   (krajská nemocnice je opravdu šílená a u nás   budou zachvílku takto vypadat všechny) a   dalších věcech. Všechny problémy jenom   nakousne, žádnému se nevěnuje podrobněji,   výjma pěstování révy. Seriálová podoba by   mu rozhodně seděla o moc lépe, co naplat.   Osobně se mi film líbil, samozřejmě při   bližším pohledu je zde spousta velmi   diskutabilních věcí, ale to nechme být. P.S.   Bezdiskuze nejzábavnější kapitolu je   prezentace neexistujících úspěchů přesedou   kolchozu, který musel být nadopovaný aspoň   kilem nitroglicelinu, neboť by to s ním muselo   zákonitě švihnout o zem.