Svatba s podmínkou

Svatba tzv. na oko byla fintou   ve své době z mnoha   důvodů. Buď aby se   dotyčný vyhnul povinné   umístěnce a nebo třeba   kvůli získání bytu, což   je případ tohoto příběhu.   Ten je napsán velice obratně   a to s ohledem na psychologii   a hlavně city. Plán ke   svatbě byl daný, ale   dotyčná dáma si spletla   muže se kterým se měla   setkat se zcela jiným a ten i   přes počáteční   překvapení kupodivu   souhlasil. Jenomže ony city   sehráli dosti významnou roli   na tom, aby se domluvený   rozvod krapet zkomplikoval.   Snad měl snímek ve své   době sloužit jako   upozornění před neduhy   takového nápadu. Nová vlna,   širokoúhlí formát,   dokonale využitá   černobílá kamera,   romantizující atmosféra a   poklidnost neuškodí   shlédnutí tohoto počinu ani   dnes.

Film jsem viděl po dlouhých   letech, ale dnes vidím, že   jsem si ho zapamatoval dobře.   I dnes se mi líbí. Dívka   potřebuje přemluvit   náhodného známého ke   svatbě, aby dostala   umístěnku do Prahy. Chce se   vdát v Karlových Varech, ale   mají obsazeno na dva měsíce   dopředu. Nakonec se jí   podaří narychlo sehnat dva   svědky, esenbáky, a vdát   se. Ta to by bylo, a teď se   rychle rozvést!

Zdlouhavé, popisné,   nepříliš uvěřitelné.   Filmová režie Pavlu   Kohoutovi absolutně nesedla,   ani herecké výkony nemohly   postavy oživit. Děj rádoby   graduje, aby končil velmi   rozpačitě. Špatnej biják.