Strakonický dudák

Kdo by neznal Švandu dudáka a jeho   cestovatelskou etudu. hrdina příběhu   ´Strakonický dudák aneb hody divých žen´ od   Josefa Kajetána Tyla. Divadelní hra na základě   literární předlohy se hraje dodnes a jak   známo, těsně před druhou světovou válkou   byla také zfilmována pod názvem ´Švanda   dudák´ (1937). V roce 1955 došlo, jak se dnes   říká, na remake a tvůrci k dílu byli dokonce   tak přívětiví, že dokonce použili barevný   film. Po technické stránce je jinak takový,   jaký byl v padesátých letech nejlépe možný.   Karel Steklý snímek nejen režíroval, ale   napsal si i scénář, ve kterém se držel   předlohy, takže se v tomto směru do dneška   jedná o nejvěrnější filmové zpracování. Na   to, že jsou filmy pouze dva to zní divně, ale   vzhledem k tomu, že si na novou verzi od té doby   nikdo netroufl, je tomu prostě tak. Snímek   ´Hvězda padá vzhůru´ (1974) do toho nelze   počítat. Film je tady krásně lidově hudební,   cestopisný a romantický. A co je   nejdůležitější, myšlenkově vlastenecký.   Zkrátka jak se říká: Všude dobře, doma   nejlépe. Námět byl v pohádkách   nesčíslněkrát použit, takže o tom, kterak   jde mládenec do světa na zkušenou, aby otec   jeho dívky svolil k sňatku, je provařený   více, než je zdrávo. Film má své   opodstatnění nejen co se týče literárního   autora, ale i co se týče české klasické   tvorby vůbec. Co si budeme povídat, něco   takového se již léta letoucí netočí. Takže   tu máme Švandu, jeho milovanou Dorotku a   příběh, který ne a ne zestárnout. K tomu   není víc co dodat.

Já tenhle příběh, nebo chcete-li pohádku   nikdy rád neměl. Vždy jsem měl pocit, že jsou   to dva příběhy a pár motivů, mimochodem   zčásti ukradených z jiných zdrojů, v jednom.   Tato verze mi připadá o trošku horší nežli   její předchůdce. Na můj vkus je tu dost   hlucho. Zase musím uznat, že má oblíbená   scéna se strašidly je zde lepší. Přesto jeto   film dobře zpracovaný a svým způsobem snad i   zábavný. Myslím, že obě verze mají co   říci, a jsou si hodně podobné. Ovšem tato   barevná je více pohádkovější.

Na film se mohu podívat i dnes. Ač natočen v   padesátých letech a lehce poznamenán dobou,   drží se vcelku předlohy národního klasika.   Výtečné herecké výkony k vyznění filmu   přispívají nemalou měrou. Pro mě i osobní   vzpomínky na nedělní návštěvy kina v našem   městě za korunu na dětské přestavení. Bylo   nám šest, sedm a chodili jsme každý týden. O   tu další korunu od rodičů na dvě eskyma nás   okradli ve vestibulu kina nebo na záchodcích o   pět let starší cikáni.

Ve své době, jako dítě, jsem tuto pohádku   hltala, ale nevím jistě, jestli bych se dnes   chtěla na tento film podívat znovu.

Velice krásná a velmi poučná slovanská   báchorka od Josefa Kajetána Tyla. Chudý český   dudák jde do světa, aby tam zbohatl, ale v   cizině pozná jen šalbu a zlé lidi. Doma je   nakonec nejlíp; tam, kde jsou lidé prostí, ale   dobří, kde řeč zní zvučnými verši a zpěvy   v naší rodné mateřštině, tam, kde se vlní   zlatá obilná políčka a v lesích tančí divé   panny pod letitými platany a rozložitými duby.   "Všude dobře, doma nejlíp. To si   pamatujte, děti."

Byl jsem při tom....
Zahrál jsem si roli Falafuny ve školním   představení a pak jsme byli pozváni k   návštěvě ateliérů a sledovali jsme   natáčení filmu. Rád na svoje první setkání   s fimovou realizací vzpomínám a tím pádem   jsou i mé pocity spojené s tímto filmem

Tenhle Švanda se mi moc nelíbí. Místo   pohádky nebo lépe báchorky je to taková   agitka, prostě Tyl úplně jinak. Mně tomu   schází ta poezie, herecké výkony jsou   afektované až příliš jakoby šlo o antické   drama. Ne,nepotřebuju vidět Tyla takto.

I když je film natočený v atelierech, je na tu   dobu hezky zahraný. A herci jako Pešek nebo   Hrušínský dodávají ději šmrnc. Už je to   klasika českého filmu.

Tak jsem po letech opět "jukl" na tuto   pohádku a musím říct,že je stále pěkná a   dá se na ni dívat.
Nejvíce se mi líbil   skvělý herecký výkon Rudolfa Hrušinského.To   byla podívaná.

Docela povedená, i když spíše divadelní verze   pohádkového příběhu o Švandovi, synovi   lesní víly, který se nechá zlákat světským   pozlátkem a vidinou rychlého zbohatnutí. Ani   jeho věrná a moudrá Dorotka ho neodradí od   vandrování po světě a když dudák potká   falešného vyžírku Vocílka, je na pořádný   průšvih zaděláno... Naštěstí i v   dramatických pohádkách pravá láska překoná   všechny překážky a zlo bývá vždy   potrestáno...