Stopa vede na západ

Pokus o špionážní drama no   co čekat od produkce  
v SSSR no co dodat   snad i ztráta času u tohoto   díla
ale taková   byla doba

Ani sovětská kinematografie   nezahálela a směle točila   špionážní filmy. A jak   jinak než o boji KGB proti   zlotřilým imperialistům.   Ale nebylo to jen na toto   téma. Lidé mající za sebou   hrůznou fašistickou   zločinnou minulost jako   hrozba režimu známe i z   českých, převážně krimi   filmů. A právě o tom je   tento snímek. Atmosféra   však není tak honosná, jak   by se mohlo očekávat. Zde je   jen bezduché krafání o   něčem a o ničem. V   polovině příběhu se však   lze dočkat jedné jediné   akční scény v podobě   automobilového stíhání   nákladního vozidla   zakončenou kratičkou   přestřelkou, která na svou   dobu nepatří k nejhorším.   Škoda, že toho není více.   Jenomže to už by se film   podobal těm západním a to   by tehdejší sovětská   politika nepřekousla. A tak   snímek může sloužit jen   jako ukázka dávné   sovětské tvorby. Její   nudnost a nezáživnost   překračuje veškerá   chápání.

Další ze zbytečných   sovětských příspěvků do   světové kinematografie.   Naprosto zbytečný a   neúnosně nudný film   pokoušející se tvářit   maximálně důležitě. Hned   jak film skončil, zapoměl   jsem o čem byl.

civilní obrana svazu   sovětských socialistických   republik je ve smrtícím   ohrožení, aby divák od   filmu stopa vede na západ   zcela pochopitelně mohl   očekávat politické   psychologické drama. ačkoliv   tvůrcům tohoto filmu   pomáhal s realizací, stopy   co vede na západ, veterán   sovětské armády, podařilo   se celému týmu místo   rafinovaného špionážního   thrilleru z času vrcholící   studené války vytvořit jen   nezáživnou, těžko   pochopitelnou a nesourodou   změť obrazů a scén. stopa   vede na západ je typickým   příkladem naprosto   nezvádnutého scénáře bez   stabilního režijního   vedení, za což jí právem   patří nejnižší příčka   v dějinách světové   kinematografie.