Stepující stonožka

Doporučuju, pěkná komedie   na zasmání do sychravých   podzimních večerů.. Je to   jedna z mnoha geniálních   francouzských komedií,   které si pouštím pořád   dokola.:)

Taková milá vzpomínka na   vtipné válečné komedie z   francouzské produkce, které   si dělaly šoufky z boschů,   jak jim sami frantíci   říkali. Film je výborně   obsazen, zápletky také   občas originální, např.   zajímavá knihovna atd.   Viděl jsem to několikrát,   mám svoje oblíbené scénky   a pokaždé se dobře bavím.

Další z řady výborných,   válečných, francouzských   komedií, která řeší s   nadsázkou závažný   problém, jak zachránit z   okupované Francie vzácnou   sochu Venuše?
Prostě   v bedně i když   "zloději" jsou z   toho postupně "na   bednu", neboť jak je   zvykem, vše se komplikuje a   chvílemi to vypadá, že   není úniku, trio zachránců   se dostává místy až do   šílených situací, ze   kterých se dostávají   stejně šíleně.
Herecké výkony tu   samozřejmě nemají chybu.   Francis Perrin, Roger   Miremont, Jacques Moreau,   Michel Galabru a další   předvedli opět parádní   herecký koncert hodný   "starých mistrů"

Válečné komedie uměli   Francouzi vždycky dobře a   tento je jeden z nich. Sice   nám už krapet zestárnul,   svoji jiskru však přesto   stálé má. A byť ne úplné   věhlasně, pobavit stále   dokáže. Protože jsou   hlavní hrdinové tři,   téměř mě mrzí, že tento   námět nebyl použit jako   další díl slavné trilogie   o sedmé rotě. Třetí díl   'Třetí rota za úplňku' byl   natočen ve stejném roce jako   tento a tak to lze vcelku   pochopit. Když tyto filmy   porovnám, není jim co   vytknout. Jedna komická   situace střídá druhou, má   to švih, dobrodružnou   atmosféru a jasnou absurdnost   doby. Není lepších   válečných komedií.

Není to nejlepší komedie   Jeana Giraulta a není to ani   nejlepší francouzská   komedie. Ovšem Stepující   stonožka opět dokázala, že   Francouzům válečné komedie   prostě jdou. Na Sedmou rotu   tenhle film nemá ani v   nejmenším, ale já jsem se u   něj prostě báječně bavil.   Je tu osvědčené schéma   útěku, záměn, prekérních   situací a sympatických   herců. A právě díky nim   jsem si říkal, že kdyby tam   hráli Les Charlots, bylo by   to mnohem lepší... Ale   Galabru opět nezklamal.   Opravdu geniálních vtipů tu   sice bylo jen pár ( postel )   ovšem ani tak se opravdu   nebudete nudit. Pobavil jsem   se opravdu moc příjemně a   rozhodně se někdy podívám   znovu. Jen to mohlo být   lepší, takhle 75%. Ale   doporučuji, nebudete   zklamáni - tedy pokud   obdivujete francouzský humor.

Jo jo ty francouzský   válečný komedie mají něco   do sebe a i po letech   shlídnuté to ani na chvíli   nezanudí a vykouzlí jen   dobrou náladů. Velký flám   s Funesem to sice není, ale   takových filmů se vždy   urodí jen poskrovnu. Krásná   příjemná oddechovka.

Další z celé řady   francouzských komedií,   které tematicky čerpají z   období 2.světové války.   Mezi nimi patří určitě k   těm zdařilejším i když i   z ní trochu čouhá mindrák   z toho jak ostudně se Francie   (se svou nejsilnější   armádou světa) nechala   převálcovat nacistickými   vojsky. Herecky tu vládne   Michel Galabru a Francis   Perrin a v menší roli   inspektora i Jacques Marin.   Celé je to docela nápadité   a několik scén se opravdu   hodně povedlo. Celkově je to   určitě nadprůměrná   komedie, která dokáže   pobavit i po letech.

Příjemná francouzská   válečná komedie s trojicí   sympatických protiněmeckých   "odbojářů",   jednou velikánskou bednou a   několika lechtivými   scénkami. V porovnání s   jinými díly režiséra J.   Giraulta je možná trochu   pomalejší a ne tak   bláznivá, ale i tady jedna   prekérní situace střídá   druhou a o vtipné repliky   také není nouze. Nechybí   ani solidní herecké   obsazení, včetně několika   známých tváří.

"Být pozván do   vlastního domu je zajímavý   paradox, nerad bych o toto   pozvání přišel."   Dobrá hláška Michaela   Galabru, když mu jeho sídlo   obsadí Němčouři. Režisér   Jean Girault, známý   především filmy s   Četníky, natočil svižnou   komedii z válečného   prostředí, která svým   způsobem může být   přirovnávána k Velkému   flámu, který je ale o dvě   třídy lepší. Stepující   stonožka znamená heslo   odbojářů, které v rádiu   zaslechne trojice kamarádů a   heslo si přivlastní. Před   okupanty se snaží zachránit   vzácnou sochu Venuše, má na   ni totiž zálusk samotný   Hermann Göring. A tak   začíná bláznivé   dobrodružství, kde chtějí   Venuši v dřevěné bedně   převézt z Louvru na   bezpečné místo a uchránit   ji tak před hamižnými   nacisty. V pidi rolích   policistů se mihnou   "četníci" Guy   Grosso a Michel Modo. Přeci   jen ale humor občas kolísá,   myslím si, že některé   scény mohly být vypilovány   lépe. Ale i tak je to   pohodová francouzská prča a   podařený je i původní   český dabing.

Dej filmu sa odohráva vo   Francúsku v čase okupácie   za 2. svetovej vojny. Traja   priatelia dobrodruhovia sa   rozhodli za každých   okolností zachrániť pred   nacistami vzácnu sochu   Venuše Milóské.

Průměrná Francouzská   válečná komedie parta   odbojářů potřebuje   přemístit sochu jenže   cestou narazí na spoustu   problémů s německými   vojáky,nastane spousta   vtipných situací a ve   spoustě z nich udělají z   německých vojáků uplné   blbce.

Spojení (válečná)   francouzská komedie avizuje   velmi předvídatelný kousek   a Stepující stonožka ho   naplňuje. Pocitově mi   přišla trochu svázanější   a předvídatelnější, než   její žánroví kolegové a   kolegyně, ale na dlouhý   unavený zimní večer stačí   a nezklame.