Šťastní to lidé: rok v tajze

dobře natočený film.po jeho shlédnutí   zjistíte že náš rádoby nejlepší a   demokratický západní způsob života je jedna   velká hloupost.

Pes, puška a sekera
Tak toto bolo niečo neskutočné. Jeden z   najlepších dokumentov. A pritom jednoduchý   námet, lovci rozprávajú svoj život uprostred   Ruska v malej dedine, kde je prístup iba   vrtuľníkom, alebo ak nie je rieka zmrznutá, tak   loďou (ako hovorí jeden z nich, toto nie je ako   tá reality show na ostrove, kde lovia škorpióny   a sú z nich hrdinovia). Štyri ročné obdobia z   ich života. Krásna oslava 1. i 9. mája. Vedľa   neskutočne obrovská rieka, kde som nechápal či   sa neboja, že ich pri extrémnej búrke zatopí.   Neskutočné dovednosti. Stavba kanoe. Cez leto   obrovské množstvo komárov. Niektorí domáci   problém s pitím. Obrovské množstvo dreva,   nekonečné lesy a nikdy neklesajúci počet zvery   a rýb. Samá hojnosť. Občas malá šou, ako   keď príde loďou agitovať kandidát na   politika. Ruské ženy sú najkrajšie. Verní psi   a jeho perfektný výcvik, keď lovil toho   chlupáča (fakt neviem čo to bolo, lasica?) z   dutého kmeňa. Jdeme Reddie. Všade samota, ticho   a pokoj. Až na skútre či motorové píly takmer   všetko po starom. Obrovská odvaha, už len sám   niekoľko dní, niekoľko desiatok kilometrov   ďaleko od domova sám, možno tak s medveďmi.   Niektoré ich zaujímavé myšlienky. Oslava   Vianoc. Vôbec si lovec nesťažuje (dnes je   netradične teplo, iba -33 stupňov). Netradične   poňaté, brutálne, ale famózne. Ako mohli   toľko prežiť a povymýšľať rôzne   šikovnosti na rôzne ťažké situácie

Tihle lidé neřeší novodobé krávoviny typu   plastická operace,či liposukce,z jejich úst asi   mockrát neuslyšíme,že je jim   zima,
nežbrblají na blbého šéfa a jak již   bylo v dokumentu zmíněno-vůbec je nezajímá   politika.Žijí v
podmínkách,kde by nikdo z   nás nevydržel ani měsíc/možná v   létě/.Přesto nikam neodchází.
Opravdu   šťastní lidé....Vzkaz pro PETANTINA-nic jsi   nepochopil.

Toužil jsem po pozitivním souznění člověka s   přírodou, doufal jsem ve štěstí života v   neuspěchané době, ale dostal jsem jen portrét   lidí, kteří ve jménu svého přežití zabijí   vše, co uvidí. Nic proti tomu, ale název   snímku je poněkud matoucí, protože jediné   skutečné štěstí v utrápených tvářích   domorodců jsem viděl při vánoční veselici.   Nakonec mne více zaujala na jaře se   probouzející řeka Jenisej nebo vydlabání   kanoe z kmene stromu, než nekonečný popis   líčených nástrah a odůvodňování, proč je   lovení divokých zvířat poctivější než   zabíjení zvířat chovaných pro maso.