Stalo se za bílého dne

Film skvěle pracuje s motivem   napětí. Postupně je   rozvíjí a stále více nás   vtahuje do děje. Kromě toho   je tu navíc důležitý   psychologický moment: když   Matthai pátrá po vrahově   stopě, je vrah paralelně   sledován ve svém   nešťastném rodinném   prostředí. Stopou je kresba   zavražděné holčičky.   Detektiv si uvědomí, že   vrahem byl asi velký muž,   který použil čokoládové   bonbony jako lákadla, jímž   se vetřel do přízně   dítěte. Nastraží past,   přičemž využije jako   návnady malou Annemarie. Vrah   zabere, ale dříve než   může děvčeti ublížit, je   zastřelen policií.
Gert Frobe, herec s   impozantním zjevem, pojal   roli vraha jako duševně   méněcenného slabocha s   oidipovským komplexem.

Geniální a velmi dobře   natočená kriminálka. Filmy   z té doby mi celkově   přijdou mnohem lepší než   současná, ale tohle se   opravdu povedlo.

O remake tohoto vynikajícího   a slavného kriminálního   filmu se naposled pokusil Sean   Penn se svou Přísahou a   ačkoliv se mu film s Jackem   Nicholsonem dost podařil,   nedosáhl kvalit tohoto dnes   již kultovního snímku.   Herecký koncert dvou   hlavních protihráčů:   komisaře (Heinz Rühmann) a   vraha (tuším, že ho hrál   Gert Fröbe) představuje   opravdu silný divácký   zážitek. Výborná   atmosféra.

Film podle předlohy slavného   švýcarského dramatika   Friedricha Durrenmata patří   k tomu nejlepšímu, co jsem   kdy z kriminálního žánru   viděl.Pátrání po vrahovi   malých holčiček   nepřekypuje střílečkami,   honičkami ani vnějšími   efekty, přesto se však   daří napětí udržovat po   celý film.Přispívají k   tomu i skvělé výkony   herců.

ikona pro fandy filmové detektivky
Že se na této kriminálce   podepsal zub času, je   nezpochybnitelné. Vždyť od   jejího vzniku uběhlo již   více než půl století. Já   jsem ale přesvědčen o tom,   že je to jen dobře. Každý   z nových pokušitelů   režisérské branže může   mít pocit, že natočit s   dnešní technikou něco   lepšího, čeká třeba   právě na něj. A přesto se   to dodnes téměř nikomu   nepodařilo. Ladislao Vajda   měl buď šťastnou ruku,   nebo neskonalé štěstí při   výběru scénáře a   scénáristy. Osobně   považuji Friedricha   Dürrenmatta za literárního   genia a Slib, který později   napsal na motivy tohoto filmu,   patří určitě k tomu   nejlepšímu, co vytvořil.   Vajda jednotlivé postavy   skvěle rozehrál, vytvořil   uvěřitelný a věrohodný   případ s policisty   inteligentními a oddanými   své práci na jedné straně   a hloupými, arogantními a   přesto nedotknutelnými na   straně druhé. Osobní ambice   a předvádění vlastní   geniality povýšené nad   hodnotu obyčejného lidského   života. To je přece tak   nadčasové, až je mi z toho   úzko. Vysoce hodnotím také   to, že ačkoliv film   pojednává o tom nejhrubším   násilí na dětech,   nepodbízí se divákům ani   jedinou brutální či krvavou   scénou. Nejhlubší strach   vyvěrá z toho, co se MŮŽE   stát, a na možné   nemohoucnosti tento vývoj   ovlivnit. Dvě hlavní   herecké postavy, Heinze   Rühhmanna a Gerta Fröbeho   bych si v tomto snímku vůbec   hodnotit neodvažoval. Oba   ztvárnili postavy, které   jsou už dlouhá desetiletí   neodstranitelně vryta v mém   podvědomí, a takových není   mnoho. Film by neměl minou   nikoho, komu není krimifilm   zcela cizí.

Film jsem viděl okolo r.1960   v kině a byl to snad můj   prvý "mládeži   nepřístupný" film   :-)
Ani po létech   neztratil tento film na   kvalitě a domnívám se, že   ani na napětí. Skvělý je   Heinz Rühmann i Gert Frobe.   Režie Ladislava Vajdy není o   nic horší než kdyby film   režíroval sám Alfred   Hitchcock.

Mimořádně kvalitní filmová klasika
Perfektní herecké výkony.   Za zmínku stojí skutečnost,   kterou objeví pouze ten, kdo   má možnost porovnávat   originální verzi s českou   verzí, která vznikla s   největší pravděpodobností   ještě za socializmu. V   české verzi je totiž   vystřižena scéna s pohřbem   zavražděné holčičky.   Čert ví proč byla   vystřižena, ale nabízí se   zdůvodnění, že to je   proto, že se jednalo o   klasický pohřeb do země, na   němž hovoří farář o   Bohu. Ovšem důvod mohl být   i časový. Třeba musela mít   česká verze filmu jen zcela   určitou minutáž. Film je   vystřižen ještě na jednom   místě, ale to mohlo být i z   důvodu poškození filmu.   Jedná se jen o několik   sekund, které děj filmu   nijak neovlivnily.