Srdce a zbroj

Žádná velká sláva, ale na druhé straně už   jsem viděl horší pseudohistorické filmy.   Tenhle jsem zhlédnul bez větších následků.

Mohl to být dobrý fantasy film (měl proto   všechny předpoklady), ale bohužel není.   Hlavní podíl na tom má špatný scénář, ve   kterém vystupují imbecilní postavy. Italové je   rádi používají, asi si myslí že působí   srandovně. Chyba lávky, např. polodementní   čaroděj, tři lapkové atd. Děj je velice   řídký, postavy se přemisťují z místa na   místo, kde narazí na kámoše (tak pokecaj),   nepřítele (posekaj), nebo zabitýho   spolubojovníka (toho odvezou a pobrečí si).   Robertsová se pořád nějak potuluje ve stále   se více rozpadajících šatech a když zastaví,   tak se ji nějaký známí či neznámí uchyl   pokusí znásilnit, což se nikdy nepovede,   protože dojde k nějakému vyrušení, většinou   od zamilovaného blonďatého křesťanského   rytíře, který je sice sympatický, ale moc toho   nemluví a pořád má nahozenej ztrápenej ksicht   (má to předepsaný ve scénáři). Film vrcholí   bitkou tří bojovníků za každou stranu, sice   trochu pochybuji, že asiat a černoch patřily k   výbavě maurského vojska a kostýmy do kterejch   jsou voháknutí mne v tom utvrzují. Bitky jsou   dobrý (je jich dost), pěkná syntezátorová   hudba (jen maurská se mi moc nelíbila) a dobrá   kamera se snaží zachraňovat co se jen dá.