Špendlík na motýla

Příběh sedmileté holčičky Marušky, která žije v Praze, na pozadí 50. let, které se její matka, velká komunistka, téměř nevěnuje, proto byla svěřena do péče babičky, laskavého dědečka a velmi sympatického strýce, který je velkým odpůrcem režimu, a k němu si najde nejsilnější vztah…

Sedmiletá Maruška žije u svých prarodičů a denně prožívá schizoidní situaci tak typickou pro padesátá léta. Ve škole budovatelské nadšení, doma trpná a trpká odevzdanost „buržoazních“ prarodičů, kariéristická maminka, závistivé sousedky a disidentský strýček, který ji nakazí touhou dostat se do šťastné a svobodné země jménem Amerika…

Česká televize

Hrdinkou částečně autobiografického snímku je sedmiletá Maruška, prožívající v Praze padesátých let smutné dětství. Její matka Zina, vášnivě zapálená pro budování světlých zítřků, se pokouší uplatnit jako herečka ve svazáckém souboru. O holčičku se stará autoritativní babička, která je spíš přísná než chápavá, laskavý dědeček a sympatický strýček. Rodina, tísněná temnou dobou, nemůže zapomenout na lepší časy: babička čas od času pořádá čajové dýchánky pro své staré přátele, strýček se netají odporem ke komunistickému režimu. Malá Maruška příliš brzo poznává, co je přetvářka: jinak musí mluvit doma, jinak ve škole. Jen obtížně hledá rovnováhu mezi pravdou a lží. Její vnitřní svět je naplněn barvitými vizemi, do nichž se přelévá šedá, zlověstná skutečnost zvenku.

Kino ART Autor/Zdroj: /

Filmový režijní debut Hannah Kodicekové Špendlík na motýla vznikl v koprodukci s Velkou Británií, v níž autorka českého původu (Hana Kodíčková) žije od roku 1968. Hrdinkou částečně autobiografického snímku je sedmiletá Maruška, prožívající v Praze padesátých letech své smutné dětství. Její matka Zina, vášnivě zapálená pro budování světlých zítřků, se pokouší uplatnit jako herečka ve svazáckém souboru. O holčičku se stará autoritativní babička, která je spíš přísná než chápavá, laskavý dědeček a sympatický strýček. Rodina, tísněná temnou dobou, nemůže zapomenout na lepší časy: babička, bývalá herečka, čas od času pořádá čajové dýchánky pro své staré přátele, strýček se netají odporem ke komunistickému režimu. Malá Maruška příliš brzy poznává, co je to přetvářka, jinak musí mluvit doma, jinak ve škole. Jen obtížně hledá rovnováhu mezi pravdou a lží. Její vnitřní svět je naplněn barvitými vizemi, do nichž se přelévá šedá zlověstná skutečnost "zvenku ". Holčička se přimyká k jedinému dospělému, jemuž důvěřuje, protože jí nikdy nelhal, ke strýčkovi, který se nakonec rozhodne k emigraci.
Na rozdíl od některých českých snímků, pojednávajících o padesátých letech prostřednictvím postavy malého dítěte (např. Vracenky, Šakalí léta) sleduje autorka "dobu temna" s větším odstupem a v souladu se svou vlastní, byť pozdější zkušeností, ji shledává "neobyvatelnou ". Neklade si otázku, jak se v podobné době dalo přežít, pňpadně důstojně žít. Pro svůj nezvyklý úhel pohledu a pro naléhanou, osobně zabarvenou výpověď však režisérka nenalezla přesvědčivý umělecký klíč. Vypjatě expresivní stylizace, nepodložená hlubší snahou o postiženi složitějších problémů, působí místy až nechtěně směšně. Nejméně zdařilé jsou četné vyumělkovaně "poetické" vize malé hrdinky. Ani kvalitní britský herecký tým v čele s Joan Plowrightovou a Ianem Bannenem se v nevěrohodně vykonstruovaném světě snímku nedokázal zorientovat. Exteriéry se natáčely v Praze a v menších rolích se ve filmu objevují čeští herci.

-ap- Filmový přehled 1994/10/29