Specialita šéfkuchaře [TV film]

Podivný šéf kanceláře Laffler pozve úředníka Costaina na večeři do zapadlé restaurace U Sbirra. Vypadá to tu na uzavřenou komunitu. Nepije se tu, nekouří, k jídlu je pouze cosi nevýrazného. Další pozvání přijímá Costain už jen ze zdvořilosti, jenže postupně mu zachutná. A čeká ho i specialita šéfkuchaře. Amirstanský beránek.

Úředník Costain tvrdě pracuje ve firmě, kterou vede jistý pán Laffler. Jeho šéf je docela velký podivín a tajnůstkář, který nade všemi drží tvrdou ruku a nikoho si moc nepouští k tělu. Jaké je tedy jeho překvapení, když za ním jednoho dne přijde a pozve jej na večeři do restaurace U Sbirra. Na Costaina udělá toto místo opravdu zvláštní dojem, protože zde chodí jen velice pečlivě vybraná společnost, nesmí se zde kouřit ani pít alkohol a ani vám zde nenabídnou jídelní lístek. Všichni totiž musejí jíst stejné jídlo, které je zrovna v daný den uvařené. Costainovi to z počátku přidává velice zvláštní, ale nic neříká, aby neurazil svého šéfa. Jenže někde uvnitř si toto místo doslova zamiloval a od té doby tam začnou chodit každý večer. Nikdo z hostů si totiž nechce nechat ujít den, kdy se bude podávat specialita šéfkuchaře - amirstanský beránek. Lahodný pokrm z... No na to musí přijít každý sám!

Jedná se o filmovou adaptaci šedesát let staré povídky Stanleyho Ellina, která patří k tomu nejlepšímu, co nám hororová literatura může nabídnout. Nejinak je tomu i s tímto filmem, který patří zase k těm nejlepším českým hororovým kouskům, jenž byly kdy natočeny. A čímže je tak specifický, že si získal tolik přívrženců a fanoušků? Především svou brilantně temnou atmosférou a vynikajícím hereckým výkonem Jiřího Lábuse.

Divák se do filmu takzvaně zažere již od začátku, protože tvůrci za pomoci kamery, doprovodných zvuků i smyslu pro jednotlivé detaily nikoho nenechají usnout na vavřínech a během krátkého okamžiku nás seznámí se všemi důležitými postavami. Tohle však není nic oproti tomu, kdy divák společně s dvojicí pánů Costaina a Lafflera, kteří poprvé zamíří do záhadné restaurace U Sbirra, kde se jen tak někdo nedostane. Klientela se vybírá velmi pečlivě a dámy zde nemají vstup povolený vůbec. Mě osobně by se tam asi moc nelíbilo, protože intimní osvětlení v přítomnosti samých mužů není zrovna to co bych vyhledával, nesmí se tam kouřit, nepodává alkohol atd. Každopádně s prvním soustem polévky a následujícího druhého chodu si tohle místo doslova zamiluje každý. Především pak díky skvělým monologům Jiřího Lábuse, který svým podmanivým hlasem začne vyprávět důležité informace ze svého smutného života a samozřejmě se dozvíme i jeho osobní pocity z tohoto místa, kde tráví večer co večer.

Jelikož má tato filmová adaptace pouze hodinu, musela si paní režisérka trošku pospíšit a tak urychleně proběhne několik dalších večeří, které vypadají pořád stejně. Tedy až na jeden důležitý fakt a to, že se pan Costain do tohoto místa stále více zamilovává a pomalu se mění i jeho osobní život a návyky. Restaurace U Sbirra jej natolik očarovala, že každý večer netrpělivě vyčkává, kdy konečně bude moci ochutnat onu pověstnou specialitu šéfkuchaře. I samotní diváci si nedočkavostí hryžou nehty, ale v podvědomí stejně každý tuší, co že je vlastně ona specialita zač a z čeho se skládá. Kvůli tomu si ani nemusíte číst onu slavnou povídku, ale byla by škoda kdyby jste tak neučinili.

Specialita šéfkuchaře se v klidu může zařadit mezi ty nejlepší kousky z naší distribuce a diváci se na ni podívají rádi vždy zas a znovu. Nejvíce mě dostala skvěle propracovaná atmosféra, ponuré prostředí restaurace i samotný výkon Jiřího Lábuse. Škoda jen, že se u nás netočí víc tak kvalitních kousků.

(Horror.cz)