Obsah filmu Smích racků
Ocenění: Edda (výroční islandská cena) 2001: film, režisér, scénář, herečka (Vilhjálmsdóttirová), herec ve vedlejší roli (Gudnason), herečka ve vedlejší roli (Kjeldová), MFF Karlovy Vary 2002: herečka (Egilsdóttirová)
Období po druhé světové válce představuje v dějinách moderní islandské společnosti klíčovou etapu, a to především z perspektivy ekonomické. Původně převážně zemědělsky orientované národní hospodářství se vlivem konjunktury výlovu ryb a s tím souvisejících finančních zisků začalo orientovat i na jiné oblasti, převážně průmyslové (v dnešní době Island patří mezi špičku např. v oblasti informačních technologií). S bohatnutím...
Období po druhé světové válce představuje v dějinách moderní islandské společnosti klíčovou etapu, a to především z perspektivy ekonomické. Původně převážně zemědělsky orientované národní hospodářství se vlivem konjunktury výlovu ryb a s tím souvisejících finančních zisků začalo orientovat i na jiné oblasti, převážně průmyslové (v dnešní době Island patří mezi špičku např. v oblasti informačních technologií). S bohatnutím společnosti také souvisela její strukturální proměna, kdy docházelo k pozvolnému stírání rozdílů mezi početně nepatrnou vyšší sociální třídou a těmi nižšími.
Právě sociální rozdíly představují jeden z určujících motivů ve filmu Smích racků dnes již klasika islandské kinematografie Ágústa Gudmundssona. Ústřední postavou snímku je Freyja, islandská rodačka, která se po několika letech pobytu ve Spojených státech amerických vrací do vlasti, přičemž její život v Americe je opředen záhadou. V tomto případě můžeme mluvit doslova o klasické westernové konstrukci, kdy cizí (nebo momentálně cizí) osoba vstupuje do stabilizovaného prostředí a svým působením jej rozvrací.
Zvláště když hlavními představitelkami filmu jsou takřka výhradně ženy, dalo by se říci společenství žen různého věku, od dospívajících po ty stárnoucí, které obývají jeden dům v malém islandském městečku. Muži zde plní pasivnější roli: jako živitelé, kteří ale tráví většinu času mimo domov (patriarcha rodu), politici, manifestující svou sílu, o niž ale snadno přicházejí pod svůdným pohledem ženy (smírčí soudce), alkoholici (zákazníci Feyji v lékárně). Jedinou aktivnější mužskou postavou je Björn Theódór, kterého si Freyja v průběhu filmu bere za manžela, jenže i ten nakonec ženskému elementu fatálně podléhá.
Gudmundsson především zakládá svůj film na nedořečenosti. Pro něj nejsou důležité detektivní zápletky, které v náznaku rozvíjí, ani absolutní pravda o povaze předestřených postav. Navzdory působivé retrostylizaci vede režisér své vyprávění směrem k realismu, jakožto snaze o zachycení prchavého ducha doby.
Petr Pláteník, 36.LFŠ 2010 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 14.12.2020
Rackové se tady příliš nesmějí a diváci ještě míň.
Nádherný severský film plný ženskosti, lásky, nenávisti, msty, intrik. Muži jsou tu tak trochu ve vedlejší roli. Děj se odehrává na Islandu v 50 letech, avšak lze tu najít i množství vazeb do současnosti. Ne nadarmo se říká, že v partnerském vzathu je muž hlavou a žena krkem, která tou hlavou kroutí.
Hlavní hrdinka, mladá, přitažlivá Freyja, se vrací z Ameriky a vnáší do života poklidného městečka revoluci. Svými názory, oblékáním, vystupováním i tím jak si dokáže pohrát s muži. Ovlivní spoustu žen i ve svém okolí - i mladičkou sestřenku Aggu, která se k ní celou dobu staví spíš nepřátelsky, ale v skrytu je s ní spřízněná. Film o lásce, ženské vypočítavosti, mužské jednoduchosti, ženské složitosti, touze po štěstí, o životě i smrti. Neznám severskou mytologii, ale i tak byl tento film pro mne zážitkem. Na stupeň nejvyšší stavím herecké výkony a ještě o něco výš nádherný hudební doprovod.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 19.3.2013
Ten film má drsnou poetiku, náladovou hudbu, libozvučnou islandštinu, bezokolkové Islanďany, ďábelskou Freyju, rozkošnou Aggu, tušené elfy a celý dohromady je kouzelný!
