Slunovrat

Když o slunovratu vládnou temné síly
Moc hezky udělané filmové   dílko, které lze chápat   hned z několika rovin. Jen   stručně k ději - parta   mladých američanů se   rozhodne vyrazit si na sever   Švédska - do odlehlé   pohanské vesnice, kde má   probíhat slavnost letního   slunovratu - tato slavnost   probíhá jednou za 90 let.   Dani a Christian navíc   doufají v to, že se tady   podaří spravit jejich   značně pochroumaný vztah,   Josh zde chce napsat svojí   ročníkovou práci. Zprvu to   v této komunitě   mírumilovných a šťastných   lidí vypadá jako ráj na   zemi, postupně se místní   realita začíná měnit v   čím dál děsivější   peklo, z kterého není   úniku. Film je po všech   stránkách velmi působivý -   lze vyzdvihnout vizuální i   hudební stopu, herecké   výkony, skvělou režii. Z   jednoho úhlu pohledu lze na   tento snímek nahlížet jako   na pokus o záchranu   nepodařeného vztahu   ústřední dvojice, který se   ve zvláštním prostředí   mění v totální rozklad,   jiný úhel pohledu   konfrontuje moderní   (americké) vnímání světa   s vědomím své   neotřesitelné pravdy na   jinou neakceptovatelnou   kulturu, její zvyklosti a   rituály, které nakonec tyto   moderní "pravdy"   potlačí a smetou. Našlo by   se ještě víc rovin   nazírání na tento film,   avšak nejepší je odbourat   snahy o logické vysvětlení,   udělat si pohodlí a   vychutnat si Slunovrat v celé   jeho temné kráse.

Na nový snímek režiséra   Ari Astera jsem si počkal až   vyjde v jeho nezkrácené   verzi, takže nemůžu   srovnávat se sestřihem,   který běžel v kinech.   Delší stopáž mě vůbec   nevadila, naopak jsem se   zakousával do příběhu víc   a víc. Pohanská atmosféra   švédské vesničky funguje   parádně a vizuální,   herecká, či hudební   stránka výsledek jen   umocňuje. Film se zaobírá   partnerskou krizí dvou   hlavních hrdinů, která se v   symbióze s pohanskými   rituály začleňuje do   celkového pojetí děje. Od   první chvíle vyprávění je   v tom cítit cosi divného a   znepokojivého, cosi   bizarního, jenž potom   utváří vyhrocenou   zápletku. Jiný kraj, jiný   mrav. Švédský folklór a   jeho oslava Slunovratu je holt   méně obvyklá. Každopádně   bych si s místní komunitou   hru "Stáhni šaška z   kůže" určitě   nezahrál :D.

Slunovratový bizzzár!!!
Ty Krávo, tohle byl zas film!   Jak začít? No popravdě   vůbec nevím jak to správně   ohodnotit bodově. Je to   dlouhá, nudná upištěná   pruda, kde se tančí, zpívá   a melou divné řeči.   Prvních cca 50 min. je vůbec   o Hovně! Na druhou stranu,   působivá kamera,   znepokojující atmosféra,   promakané GORE efekty a   zajímavé zuky a hudba (jen   některá) to zas zvedá   vysoko. Konec je hustej a   mrazí z něj. Film je ale   hrozně natahovaný, horor to   úplně není a pochybuju, že   se tohle ve Švédsku reálně   děje, spíše si myslím, že   to se dělo v dřívějších   dobách. Zvláštní mix   ujetosti, bizáru, podivností   atd. někde mezi 30% - 80% ale   jako celek dávám 50%.

Obrovská ztráta času,jeden   z nejhorších hororů o   magorech a jěště tak   dlouhý,děs a už nikdy   více....

Tahle úchilárna nestojí ani   za prd času. A s pro mě   velkým podivem je, že jsem   asi zřejmě jeden z   normálních ještě ty voe.

Za nejvíc šokující   považuji fakt, že jsem tuhle   přehajpovanou pí*ovinu   zvládl dokoukat, aniž bych   se pokusil podřezat nebo   jinak zprovodit ze světa.