Škola ro(c)ku

Obtloustlý a zarostlý outsider Dewey Finn je kytarista a zpěvák, který právě neprožívá nejlepší období. Dostal padáka z amatérské rockové skupiny, chystající se prorazit na velkém soutěžním koncertu Klání kapel. Učitel Ned Schneebly, u kterého bydlí, mu dá na naléhání své přítelkyně Patty ultimátum. Buď urychleně zaplatí nájem, nebo se musí odstěhovat. Aby získal peníze, rozhodne se využít příležitosti, když ředitelka luxusní soukromé školy Rosalie Mullinsová nabídne Nedovi místo suplujícího učitele. Rozhodne se za kamaráda vydávat a druhý den vyrazí do práce. Když zjistí, že někteří jeho žáci umějí hrát na různé nástroje, pokusí se z nich sestavit kapelu. Zakřiknutému Zackovi svěří kytaru, výtržníka Freddyho posadí za bicí, Asiata Lawrence postaví za klávesy a Katie vnutí baskytaru. Ctižádostivou Summer, která odmítne být pouhou fanynkou, udělá manažerkou kapely. Když však znechucený Dewey zjistí, že hudební vkus dětí má do jeho rockerských představ daleko, začne je učit dějiny rocku a seznámí je nejen s hudebními legendami žánru, ale také s jeho filozofií. Snaží se je přesvědčit, aby do hudby vložily vzdor proti dospělým. Nakonec děti odveze na konkurz Klání kapel a s pomocí Summer se mu podaří protlačit je úspěšně konkurzem. Dlouho se mu daří vše tajit, jenže pak se ve škole objeví Ned v doprovodu Patty a policie. Dewey, který se pod vlivem dětí a událostí v mnohém změnil, uteče domů, ale děti ho přesvědčí, že to, co dělal, mělo smysl. A tak nakonec školní skupina na Klání kapel přece jen vystoupí.

Zdroj: Nova

Kytarista Dewey Finn (Jack Black), srdcem rocker, bezmezně uctívá myšlenky rockové hudby i života kolem ní. Se svou zálibou ke skokům do publika a k 20-ti minutovým kytarovým sólům je rozhodnut dovést svou kapelu k vítězství v Souboji kapel. Místo toho ho však jeho spoluhráči z kapely vyhodí. Zdrcený a bez peněz na nájem se Dewey poflakuje po svém bytě. Poté, co zvedne telefon, který je určen pro jeho spolubydlícího Nedá (Mike White), impulsivně přijímá práci jako suplující učitel na prestižní základní škole. Tam se setkává s upjatou ředitelkou Mullinsovou (Joan Cusack), která bedlivě kontroluje svoje vystupování a totéž vyžaduje od všech učitelů. Zatímco Dewey nemá ani tušení jak vlastně vyučovat, ví jak ve svých žácích vzbudit důvěru. Když náhodou zaslechne hodinu hudební výchovy, rozhodne se své žáky, tyto mladé hudební génie, přeformovat z klasického školního orchestru do hlasité rockové kapely, čímž navždy změní jejich životy. Se svou novou kapelou se Dewey vydá bojovat do vysněného Souboje kapel...

Pro Deweyho Finna je hudba všechno, právě pod jejím vlivem se dokáže odreagovat a provádět nepředstavitelné hlouposti. Při koncertu své kapely se odhodlá k několika minutovým sólům, jež zdržují, stejně jako k efektním skokům z podia, během nichž jej vždy nějaký fanoušek zachytí. Při posledním koncertu se nenašel nikdo, Dewey spadl a kolegům došla trpělivost, milého hráče jednoduše pustili k vodě. Tomu se to pochopitelně ani za mák nelíbilo a hned přemýšlel, co bude dělat, jako na potvoru bylo právě před soutěží o nejlepší kapelu roku, na níž si Dewey zakládal. Aby mu odněkud plynuly peníze, přijímá trochu podvodem ( pod cizím jménem) místo učitele na prestižní základní škole. Dewey nemá žádné pedagogické zkušenosti a jeho vpád způsobí nejednu noční můru ředitelce pani Mullinsové, jež si zakládá na slušnosti a zkušenostech celého týmu učitelů. Hned při první hodině hudební výchovy začne přetvářet školní orchestr v říznou rockovou kapelu a hodlá se svým bývalým spoluhráčům pomstít účastí na souboji kapel. Ostatně, má před sebou talentované hráče, kteří jsou ochotni udělat cokoliv. Jen jim to musí pořádně vysvětlit…
Škola rocku je v první řadě hudební komedie, která nepostrádá humor a zábavu. Představitel hlavní role, herec Jack Black je našemu obecenstvu znám především jako protagonista celé řady komických figurek, jež vytváří vedlejší role a sekundují známějším hercům. To, že právě Škola rocku mu umožnila vyniknout, je více než dobře. Můžeme ocenit jeho výkon, který nadchl nejen novináře udílející Zlaté Glóby, ale též Akademii, obě mu po zásluze připsali nominaci na své ceny. On sám je hudebníkem každým coulem, vlastní kapelu Tenacious, takže je hodně sympatické pozorovat, jak si vše ve své roli užívá.
DVD Express

Na tom, že komedie Škola ro(c)ku nepřipomíná nevkusné snímky typu Policajta ze školky či Bláznivé školky, má podíl především režisér Richard Linklater. Tvůrce, svázaný s americkou nezávislou scénou, totiž dokázal i standardní komediální příběh o výstředním, neúspěšném rockerovi, který se jako učitel vetře do základní školy, pojednat inteligentně a zábavně. Klíčový je i herecký vklad zpěváka a komika Jacka Blacka, který v hlavní roli podává energický a přesvědčivý výkon (což vynikne i během jeho hudebních exhibic). V Blackově podání je obtloustlý, nikoli už nejmladší amatérský rocker Dewey Finn zprvu nepříliš sympatickým outsiderem, který se svou lenost a nedostatek talentu pokouší zakrýt výstředním a arogantním chováním. Když se Dewey uchýlí k podvodu, aby získal peníze na nájem, dostane se do potíží: jako falešný učitel, suplující v prestižní soukromé škole, se totiž nudí natolik, až se chytí nápadu věnovat se s malými žáky milovanému rocku. Překvapivě sestaví z učenlivých dětí zajímavou rockovou skupinu, podpoří talenty svěřenců i jejich schopnost samostatného myšlení a naváže s nimi úzké přátelské pouto. Dětská kapela Škola rocku nakonec zazáří na Klání kapel, kam se muž předtím marně pokoušel dostat. Sám Dewey se nakonec mění v zodpovědného činorodého muže, který dokáže dát smysl vlastnímu životu. V rámci jakoby mimoděčné životní lekce přitom není důležitý prvek soutěžení a výhry, ale prostá možnost svobodně a radostně se projevit ve světě, který přeje jen vítězům a už od nejranějšího věku děti motivuje, aby se podřídily daným společenským pravidlům. Mezi postavy, které se rozhodly respektovat „požadavky doby“ na úkor vlastní přirozenosti, patří Deweyho kamarád Ned (kterého hraje autor scénáře a několika písní Mike White) i upjatá ředitelka školy v zajímavém podání Joan Cusackové. - Prostý příběh je určený především mladšímu publiku, i dospělé však může zaujmout neokázale sympatickým, nesentimentálním poselstvím, uměřeností realizace a v neposlední řadě i výkony dětských představitelů.
-ap-, Filmový přehled 2004/3