Síla lásky

Jsem vnitřně rozpolcená. Jedna půlka odmítá   roztříštěnost příběhu, kdy lítáme tam a   zpět v čase, který lze identifikovat podle   počtu vlasů na Darwinově hlavě a ta druhá   půlka podléhá citům, kdy brečí chvíli nad   ztrátou dítěte, chvíli nad neskutečně   dokonalou vizí lásky manželů Darwinových.   Ale přes veškerou mou afinitu k minulým   stoletím, suma sumárum, mohlo to být lepší.   Teda myslím ten film...
A nebo jsem se na to   neměla dívat.

Po velice dlouhé době se mi povedlo, ač úplnou   náhodou, zhlédnout jeden z troufám si napsat   nejlepších životopisných filmů. Už dlouho se   mi nestalo, že bych seděla ještě deset minut   po shlédnutí filmu s mokrýma očima, otevřenou   pusou a pocitem zklamání, že film už   skončil.
Poslední dobou je svět zahlcen   snímky, ve kterých se čím dál víc staví na   počítačových tricích, hezcích hercích,   západech slunce nad mořem a fekálních   vtípcích. Děje se tak bohužel již dlouho a   pomalu vytlačují z našeho zřetele to, nač   bychom vážně měli dávat pozor. Zkrátka je   jednodušší nemyslet a na tom také Hollywood   často staví. Je tragické, že řada lidí tento   film nepochopila ne proto, že by jim k tomu rozum   nestačil, ale proto, že prostě neměli zájem   přemýšlet.
Přiznávám, že zpočátku byl   děj trochu strnulý, ale pro kompozici příběhu   to má svůj význam.
Těžko se mi hledají ta   správná slova, která by popsala herecké   výkony hlavních představitelů, protože moje   slovní zásoba není dostatečná, abych zvolila   natolik vhodný superlativ.
Manželský pár v   hlavní roli obvykle znamená tragédi, protože   filmaři si obvykle umíní, že je prostě nutné   tam nacpat odkazy na jejich život a vzájemná   spolupráce lidí, kteří jsou spolu24hodin   denně bývá spíše hereckým ponížením. Jen   málokdo je totiž schopen přenést své city do   postavy a vhodně je využít. Jsem ze srdce   ráda, že zde to dokázali. Z každého pohledu   je zde cítit něco víc, než jen dobrý herecký   výkon. Přeci jenom bych ovšem trochu vyzvedla   manžela, protože jeho interpretace vnitřního   boje a honby za démony z minulosti je více než   působivá. Poprvé používám v komentáři   slovo talentovaný, neboť talentem prozřetelnost   neplýtvá a jsem skutečně přesvědčena, že   Paul Bettany dostal i to, co mělo dostat dobře   polovina slavných tváří, aby konečně   předvedli něco jiného než svaly a   úsměv.
Tento snímek vřele doporučuji všem,   kteří si rádi popláčí, mají rádi silné   příběhy a nebojí se myslet. Citlivý a   přemýšlivý člověk zde totiž může najít   to, co mu chybí v éře batmanů a upířích   maniaků.

Tento biografický film neměl nikdy třeskutou   reklamu a také není posuzovánpříliš vysoko.   Řekl bych, že je to film neprávem opomíjený.   Především proto, že se věnuje snad jako   první v poloze rodinného života a boje s   předsudky, životu a dílu Charlese Darwina.   Patří rozhodně k těm hodnotnějším a   poctivému filmařžskému umění.