Sestřička Betty

Betty Sizemoreová pracuje jako číšnice v malém kansaském městečku Fair Oaks a málokdo ví, že je často duchem zcela někde jinde. Vrcholem každého dne je pro ni sledování oblíbeného seriálu Důvod v lásce, v čele s mužem jejích snů, hrdinským doktorem Davidem Ravellem. Když Betty nečekaně ztratí manžela Dela, rozhodne se po čerstvě prožitém šoku, že se vydá do Los Angeles, kde se chce setkat se svým oblíbeným hercem. Přitom netuší, že je pronásledována drsnou dvojici zabijáků a drogových dealerů, kteří zavraždili jejího muže…

Kriminálně laděnou černou komedii natočil režisér Neil LaBute (Ve společnosti mužů, Mí přátelé a sousedé), jenž prodchnul děj ironií, nadsázkou a svérázným humorem. Hlavní hrdinku Betty, která zamění svůj všední život za svět úspěšné telenovely, ztvárnila okouzlujícím způsobem herečka Renée Zellweger (Já, mé druhé já a Irena, Deník Bridget Jonesové, Chicago). Další role vytvořili například Morgan Freeman (Drtivý dopad, Povodeň), Chris Rock (Smrtonosná zbraň 4, Dogma) a Greg Kinnear (Lepší už to nebude). Na 53. MFF v roce 2000 v Cannes film získal Cenu za scénář (John C. Richards a James Flamberg).

Zdroj: ČT

Fakticky senzačně umí servírka Betty na své narozeninové party nalévat kafe. Nikdo nepozná, že je duchem úplně někde jinde.Sní o tom, že se jednou stane zdravotní sestřičkou, což samozřejmě přímo souvisí s její vášní pro mnohadílné seriály a jejím mužským idolem, okouzlujícím kardiologem Dr. Ravellem(Greg Kinnear). Na party se objeví také Charlie(Morgan Freeman) a znovu se s ním Betty potká doma. Tam už má ale jiné starosti. Musí přece dokoukat na videu zmeškaný díl svého seriálu a kašle na to, co si její nudný manžel Del domlouvá s kumpány. Jde ale o drogy a Del je svými kumpány zavražděn. Brutalita této situace vychýlí Betty z reality, a tak se dostane do světa fantazie, do světa svých seriálových hrdinů. Náhle stojí tváří v tvář milenci svých snů.

Okouzlující Renée Zellweger (Já, mé druhé já a Irena) a Morgan Freeman(Drtivý dopad, Povodeň), který své role prostě " žije " , dostali příležitost v poněkud černé, ale půvabné komedii , kde sen je skutečnost a někdy i naopak.
Inspirován takovými filmy jako " Byl jsem při tom " nebo " Pulp Fiction " natočil režisér Neil LaBute podle scénáře Johna C. Richardse a Jamese Flamberga svěží podívanou, ve které nebudou chybět kromě zmiňovaných hvězd také Greg Kinnear(Lepší už to nebude) a Chris Rock(Smrtonosná zbrań 4).
Film byl s úspěchem letos uveden na MFF v Cannes.

Hned v úvodu je asi nutné poděkovat televizi Nova, která na
sebe vzala převážnou část mise za asimilaci mýdlových oper do naší kultury. Bez zkušenosti se segmentem této spotřební zábavy bychom totiž mohli snadno přehlédnout půvab jedné originální romantické komedie s titulem Sestřička Betty, pocházející z dílny cynika Neila LaButea, což je jediný režisér schopný do žánru rodinné podívané implantovat nepovedený pokus o skalpování s následnou vraždou, a ještě vás úspěšně nutit se tomu smát. Jádrem LaButeova třetího filmu je ale především příběh naivní číšnice, jež se touží stát zdravotní sestřičkou a která náhle přestává rozlišovat mezi realitou a světem
oblíbeného seriálu o doktorech. Snímek sice napsal debutující John C. Richards, jeho „nezkušenost" mu však nijak nezabránila v tom, aby na posledním ročníku festivalu v Cannes získal cenu za nejlepší scénář, a porazil tak například zkušené bratry Coenovy.Škoda jen, že zcela nevytěžil potenciál námětu, protože humoru by Sestřička Betty snesla ještě
o trošku více. Rozhodně totiž nejde o typ komedie s heslem „každou minutu jeden vtip (jakýkoli)".
Do hlavní role režisér obsadil Renee Zellwegerovou, která se nedávno objevila po boku Jima Carreyho v pokleslé komedii bratří Farrellyových Já, mé druhé já a Irena. Její pověst tím sice výrazně utrpěla, ale postava přihlouplé a nesnesitelně hodné Betty je pádným důvodem, proč by herečka měla dál setrvat u své profese. S takovým ponorem do role by se totiž brzy mohla objevit i v oscarových nominacích.
Renee Zellwegerová ovšem není jediná, koho LaBute umělecky povýšil. K práci na Sestřičce Betty přivolal režisérku mýdlových oper z lékařského prostředí Shelley Curtisovou, s níž pro potřeby filmu vytvořil falešný seriál A Reason to Love (Důvod k lásce), kde se v hlavní roli doktora Ravella objevuje Greg Kinnear, známý především jako homosexuální soused Jacka Nicholsona v komedii Lepší už to nebude.
Společně se jim podařilo vytvořit dokonale instantní sérii, jaká by se dobře rozpustila v jakémkoli vysílacím schématu. Principy mýdlové podívané a nadsázku však tvůrci propašovali i do zbytku filmu. Přeexponované dobro na straně absurdní lásky k televizní postavě, černočerné zlo v podání Morgana Freemana a komika ze Saturday Night Live Chrise Rocka nebo obludně romantický happy end jenom dokazují, kolik inspirace dokáže nabídnout televize, když se na ni ovšem podíváte ze správného úhlu. Pokud se tedy při sledování Divokého anděla neválíte smíchy, raději svůj televizní přijímač otočte čelem ke zdi.
PETR BíLEK JR Premiere 2000/12/46

V KOSTCE:
Betty Sizemoreová je servírkou v malém bistru kdesi v Kansasu. Všechen svůj volný čas tráví sněním o skutečné lásce, která se jí zjevuje v podobě doktora z jejího oblíbeného televizního seriálu. Po smrti manžela, jehož zabijí dva nájemní vrazi (Morgan Freeman a Chris Rock), prožije Betty menší šok a přestane vnímat rozdíl mezi televizí a realitou. Jednoho dne se tedy v naději, že se setká se svou platonickou láskou, rozjede do Los Angeles...

Autor/Zdroj: Bílek Petr Jr./Premiere

Černá komedie Sestřička Betty je třetím filmem režiséra Neila LaButeho, jenž si svými předešlými f lmy Ve společnosti mužů (1997) a Mí přátelé a sousedé (1998), vysloužil pověst misogynního a misantropického tvůrce, neváhajícího použít ve svých dílech kruté výjevy. Příběh o mladé ženě, která se po prožitém šoku domnívá, že svět její oblíbené telenovely skutečně existuje, ovšem není pro LaButeho dosavadní tvorbu typický. - Servírka z kansaského maloměsta Betty Sizemoreová je při sledování epizody milovaného seriálu Důvod k lásce svědkyní brutální vraždy svého muže, který se pokoušel kšeftovat s kradenými drogami. Otřesená žena dostane amnézii a myslí si, že je postavou ze seriálu. Vydá se do Los Angeles za svým "bývalým snoubencem ", hlavním hrdinou telenovely, doktorem Davidem Ravellem. Zabijáci Charlie a Wesley jsou jí však v patách, protože nic netušící uprchlice s sebou veze plný kufr jejich drog... - Snímek, jehož protagonistka se vydává z Kansasu do vysněné země, je vzdáleně inspirován klasickým Čarodějem ze země Oz (1939). Stěžejním motivem "naivní" protagonistky ovšem zároveň připomíná Ashbyho dílo Byl jsem při tom (1979). Oproti němu však postrádá satirickou reflexi politických reálií. Autoři se orientují na jemnou hru s pronikáním fikce do reality: titulní hrdinka se sice v duchu pohybuje v umělém světě, avšak "skutečnost" okolo ní je nadsazená stejně jako televizní fikce (viz např. finální odhalení vztahu mezi Charliem a Wesleym). Betty tedy neuniká ani tak do světa fantazie, jako spíš do jiného, pro svou čistou povahu přijatelnějšího žánru. Snímku, jehož scénář byl oceněn v Cannes, však přece jen chybí svižnější tempo i hlubší poselství.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/12/27

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled


Čim je život nudnější, čím je manžel chladnější, tim častěji prchá servírka Betty do světa televizního seriálu. „Slepičí úlet 2", poznamená s úškIebkrm nejeden antifeminista.

Seriály mají neuvěřitelnou moc. Ladislavu Chudíkovo chodí dodnes podrobné chorobopisy s žádostmi o vyšetření nebo urgentní operace, protože přece každý ví, že nejfestovnější endoprotézy dělá primář Sova, a když se Jiřina Švorcová náhodou staví v lahůdkách, samy prodavačky ji zpoza pultu žádají o 20 deka vlašáku a litr mléka.
Mámení jedné z nekonečných telenovel podlehla i servírka Betty. Oč černější je káva, kterou dennodenně nalévá svým nevrlým hostům, oč arogantnější je manžel, který v pauzách na svačinu souloží se svou sekretářkou, o to idyličtější a bližší se zdá být Betty hlavní hrdina seriálu. Okouzlující MUDr. Ravell - ač kardiolog odoperoval své televizní fanynce zejména mozek a Betty žije dvojím životem. Ve snech, kde coby zdravotní sestra odsává svému idolu krůpěje ze zpoceného čela, je nejšťastnější a okamžiky, kdy si na videu zas a znova vrací jeho srdceryvné výroky nemají daleko k fanatickému vytržení. V takovém stavu stačí vidět i něco daleko méně stresujícího, než je brutální vražda vlastního manžela, aby vám přeskočilo definitivně. Náhlý zkrat řeší Betty trvalým útěkem do světa seriálu a odjíždí do L.A. za dávnou láskou - Davidem Ravellem. Svou árii v mýdlové opeře zpívá o poznání vášnivěji, než žila vlastní život, a to ani netuší, že si z manželovy autopůjčovny nechtěně vybrala vůz, v jehož útrobách odpočívá pár kilo tvrdé drogy.
Možná vám zmatení chudinky hlavní hrdinky připadá na papíře poněkud přitažené za vlasy, ale Renée Zellwegerová svou pokornou, milou a naivní pipinku vysoustružila víc než precizně. Její počínání pak sledujeme sice s úsměvem (však je to také komedie), ale plni pochopení a hlavně obav, jestli ta chudinka ustojí okamžik, kdy se jí zase rozsvítí.
Zatímco vjedné dějové linii hledá pomatený anděl svůj vymodlený svět, závany jeho křídel zachytávají větřící nozdry dvou ukázkových figur ze skutečného světa prolezlého drogami, násilím a nemanželským sexem.V závěru filmu ale zjistíme, že „padouch nebo hrdina - všechno jedna seriálová rodina", která se v pravidelnou denní dobu noří do růžové bublinkové lázně televizní fikce. A spolu s režisérem a oběma scenáristy se můžeme řečnicky ptát, kde vlastně končí fantazie a začíná realita. I mladší z padouchů (Chris Rock) se ve chvíli, kdy s rozkoší skalpuje nesympatické lidi, cítí být spíš odvážným Indiánem z klukovských příběhů, než sadistickým vrahem.
Černá komedie Sestřička Betty je natočena s nadsázkou, kterou si naštěstí udrží až do závěrečných titulků. I tklivou smyčcovou hudbou podmalovaná scéna, kdy se naivní Betty konfrontuje s ostříleným gangsterem, jako by z oka vypadla nějaké tuctové sentimentální telenovele. (Tedy doufám, že to byla opravdu nadsázka!) Neil LaBute natočil film, který je místy vtipný, místy nápaditý, místy svěží a místy lehce brutální (ve srovnání s filmem Pulp Fiction, k němuž se hlásí, však slabá káva). Jeho největší slabinou - kromě jisté dějové rozvleklosti ve druhé polovině - je, že je „jeden z mnoha". Prostě takový normální film, který na 112 minut docela zaujme, ale na nějž za 112 hodin pravděpodobně zapomeneme.
Monika Valentová Cinema 2000/12/129

Autor/Zdroj: Valentová Monika/Cinema