Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc

Nebezpečně návodným, leč   vtipným nápadem je řadit   (pro pokrokovou úsporu   místa) knihy v regálech ne   podle zaměření, nýbrž   podle velikosti (co   "přebytečného"   přečnívá, to se zkrátka   uřízne). Tak se vedle sebe   ocitly zdánlivě nesourodé   výtisky Babičky Boženy   Němcové, Hitlerova Mein   Kampfu a Snáře. V těch   zlatých šedesátých letech   se doba a společnost   občasně probouzela z   temných mrákot optimismu a   objevila tím docela   zajímavé souvislosti.   Uspořádání a vedení   knihovny kromě toho jako by z   oka vypadlo naší městské   veřejné knihovně, kde také   nelze nic nalézt, kde jsou   svazky řazeny podle   podobného klíče a kde jsou   ředitel a zaměstnanci   stejně negramotní jako ve   filmové komedii (v ní je to   však mnohem zábavnější).

Zo začiatku som si naozaj   myslel, že to bude pátranie   po nejakom vrahovi. A ono sa   to zmenilo, na príjemnú   komédiu s naozaj zaujímavou   zápletkou. Zaujímavý   scenár, to snáď dokážu   naozaj iba Česi. Prostredie   bývalého kláštora bolo na   tú dobu celkom dobre   naažanžované, deju   nechýbalo napätie, tajuplné   priestory, nečakané   situácie, vystupovali tam   pekné mladé dievčatá, a   samozrejme punc filmu dodali   známi herci. Zaujímavosťou   filmu bolo, že riaditeľ   ústavu nevedel čítať ani   písať.

V šedesátých letech se   parodiím na nejrůznější   náměty v českém filmu   docela dařilo. Za zmínku   stojí například 'Fantom   Morrisvillu' (1966) či   vynikající 'Konec agenta W4C   prostřednictvím psa pana   Foustky' (1967). Tato parodie   kombinující detektivky a   dívčí dospívání je sice   o něco slabší, ale též   stojí za zmínku. Josef   Škvorecký coby autor   povídky a scénáře pojal   humor skutečně odlehčeným   tónem, avšak těžko   posoudit, jak velký zásah do   toho byl od režiséra   Ladislava Rychmana.   Každopádně se uvádí, že   Škvorecký napsal roli   Lubomíru Lipskému přímo na   tělo, který si to v jiné   roli stejným stylem pojetí   zopakoval i rok poté v   další filmové parodii   'Čtyři vraždy stačí,   drahoušku' (1970). Inu,   předchozí snímek ´Zločin   v dívčí škole´(1965)   udělal své. Výrazně však   vyniká jiný herec, byť s   malým prostorem, mající   zkušenosti už z dob první   republiky a tím je Václav   Trégl, který tak mimo jiné   prokázal, že skutečně   není malých rolí. Snímek   se stal bohužel   pozapomenutým a škoda to   vcelku je, neb byť se u toho   divák moc nepobaví, jako   uvolňující odpočinkový   film působí dobře. 60.   léta, obzvlášť co se   týče atmosféry, z celého   konceptu skutečně září.   Září i všechna ta   dospívající děvčata   hodnotící mužské   pokolení. Sex appeal kupodivu   dává najevo i Iva   Janžurová. Příběh se sice   zdá být druhořadý, ale o   ten tady snad zřejmě ani   nešlo. Opravdu to mohlo být   o něco lepší, ale dejme   tomu šanci. Už kvůli těm   šedesátkám.

Sem tam slušný fóreček,   občas nějaká legrácka,   hihi, ale vcelku mi to   přišlo neučesané. Dokoukal   jsem do konce jen ze   zvědavosti, ale občas jsem   se dosti nudil. Hlavně mi   vadila ta hudba. Divím se,   že to v tom roce prošlo   cenzurou, hlavně ta Hitlerova   kniha. 201111018155/8155

Borůvky mám rád ale jenom   jako poživatinu, Borůvku s   velkým B. ale vůbec nemusím   ikdyž Lubomíra Lipského   mám rád, prostě není to   má krevní skupina a mám   radši Bena a Barnabyho..