Sentô shôjo: Chi no tekkamen densetsu

Něžné dívenky a krvavá řežba
Opisovat sám od sebe? Radši ne, i když bych tu   mohl s klidným svědomím zkopírovat svůj   komentář ke kulometnému děvčeti (Kataude   mashin gâru). Jo, že jste ho nečetli? Tak to   honem běžte napravit!
Už jste zpátky? No to   vám teda jako prémii za to, že nejste líní   kliknout párkrát navíc, připíšu ještě pár   řádek. To abyste věděli v čem se mutantky   liší od machine girl. Tak především hlavní   hrdinka tu není tak osamělá, má mimo jedné   obligátní spřízněné duše ku pomoci celé   stádečko hezky zmutovaných kamarádek. A ta   její nejbližší má občas něco divného s   rukama – občas když jí chce někdo zlý   ubližovat... Mutanti nám zároveň dovolí   zaškatulkovat film i mezi sci-fi. Taky už nejde   jen o nějakou pitomou pomstu za dřívější   křivdy jako třeba za zmasakrování rodiny, ale   rovnou o záchranu, anebo taky zkázu, celého   Japonska. Čtete dobře, tentokrát se   vyjímečně nezachraňuje Amerika (a tím   samosebou celý svět)!
Další rozdíl je v   použití černého humoru. Tady je dávkování   stědřejší. Jen mi to tak někdy docela   nesedlo, i když například umístění motorové   pily (ne, nečekejte že vám prozradím kam) bylo   opravdu zdrcující. Ale co, japonský smysl pro   tento druh humoru asi bude trochu jinačí, než u   běžného obyvatele evropské unie.
Triky jsou   opět tak na úrovni Power Rangers, to ale   nevadí, o to víc jsou úsměvnější.   Usekanými a rozsekanými hlavami a údy se   nešetří ani tentokrát, a to je   dobře.
Jediné z čeho mám trochu obavy je, že   další filmy typu „odvážná školačka krutě   mstí zamordování svých bližních“, jestli   teda existují, už mi nenabídnou tolik nového a   neotřelého a tím pádem se tolik nepobavím.