Sebemilenec [TV film]

Z tohoto televizního filmu   opravdu mrazí, když si   člověk uvědomí jak autorka   této autobiografické   literární předlohy nakonec   dopadla. Filip Renč patří   mezi naše experty na   natáčení "drsné   školy" a tady to zvládl   přesvědčivě. Dobře vybral   herce do hlavních rolí a   vystihl atmosféru plíživé   hrůzy, do které se Libuše   propadá. Povedená práce ale   pocitově to člověka zrovna   nezahřeje. Já osobně bych   si přál aby mě s Otou   nechali aspoň pár minut o   samotě.

Pár kousků od Simony   Monyové jsem četl tak před   deseti lety, když to tady v   Brně bylo hodně in. Jako   materiál na zfilmování to   úplně nevidím, ale stále   platí, že Simona Stašová   je blyštivým drahokamem i na   sebelacinějším šmuku.

Co pomohou skvělí herci,   když je výsledek   nedotažený. To už to   raději mělo zůstat na tom   fiktivním konci. Hercům jde   celá čtyřicítka bodů,   zbytek za moc nestál.  
  
 

Tak jsem přemýšlela, ve   které fázi vztahu, bych   vzala Otu krumpáčem mezi   oči. Člověk si pořád   říká, že by se nedal, ale   nikdy neříkej nikdy a   přerod Oty byl dost   úděsný. Myšleno, z   neškodného plašana v hajzla   první kategorie. Vždycky to   byly takové ty perličky - to   co říkal dceři, když je   načapala v posteli nebo když   spadl ze střechy, jak mluvil   o odškodném. Přesně ty   jasné faktory, kdy člověk   má brát dráhu. Vzhledem k   tomu, jak bohužel dopadla   Simona Monyová, kterou jsem   měla moc ráda, je konec o to   mrazivější. Kombinace   Stašová-Dulava vybraná   velmi dobře, ve mě ale   zůstal pocit nepříjemna,   což nemá nic společného se   zpracováním, ale s tématem.

Knižní podání Simony   Monyové se tváří jako   humorná nadsázka, takže   trochu mrazí, když se   ukázalo, že skutečný   život této spisovatelky byl   vlastně popsaný v jejich   knihách.Režisér Filip Renč   a Simona Stašová v hlavní   roli, tomuto příběhu dali   naprosto přesný   rozměr.Není to snímek,   který si budu chtít   pouštět často, ale je ze   života - bohužel.

Jako filmařské dílko lehce   nadprůměrné, ale   strašlivé je, když člověk   zná (tedy alespoň   částečně) okolnosti jeho   vzniku (respektive napsání   námětu)...