Rozmarná žena

Vivacious Lady – Vytrvalá dáma, je americká romantická komedie USA z roku 1938, která získala dvě nominace na Oscara, a proměnila jednoho Oscara za zvuk.

Asistent biologie mladý profesor Peter Morgan (James Stewart) se v nočním klubu při návštěvě New Yorku seznámí s půvabnou zpěvačkou Fancey Brentovou (Ginger Rogers), se kterou se den nato ožení, a oba zamilovaní odjíždí k němu domů. Peter se ovšem netají s tím, že ho čeká boj především s velmi konzervativním, a respekt vzbuzujícím otcem jejich vysoce uznávané rodiny - Peterem Morganem starším (James Coburn), a také s nyní již bývalou snoubenkou Helen (Frances Mercer). Vznikají ty nejméně předvídatelné komické zápletky, snaha o představení manželky rodičům, která nevyjde, touha být se svou ženou při uskutečnování „svatební noci“, kdy novomanžel musí prchat oknem, protože pension je jen a pouze pro svobodné dámy, a při tomto akrobatickém výkonu ho sleduje udivená snoubenka, která je zatím značně neinformovaná…..

"Rozmarná žena". Tento americký film, který obdržel na benátském Bienále zlatou medaili, byl dokladem, že povahové protiklady v obsazení úloh mohou mít svou přitažlivost a žádoucí veseloherní účinek. Slavná a roztomilá tanečnice Ginger Rogersová nejen že tu nevystupuje se svým populárním partnerem Fredem Astairem, ale tentokrát s umělcem, který je svou osobností naprostým opakem oblíbeného stepaře.

V "Rozmarné ženě" dostalo se jí milovníka, který je sice sympatický, ale velmi nesmělý a neobratný. James Stewart jeho jméno bylo širší americké veřejnosti dobře známé, ostatně i u nás z dobrých hereckých výkonů. S filigránskou Ginger Rogersovou vytvářejí zajímavou dvojici, která svou hrou přispívá k úspěchu obrození americké groteskní komiky. Svým dějem by se tato veselohra docela dobře mohla nazývat "Líbánky s překážkami".

Totiž: Její děj je souvislou řadou nehod, které zažil mladý profesor, syn presidenta university, který se v New Yorku nečekaně a tajně oženil s barovou tanečnicí. Uvědomuje si, že musí svého otce na tuto novinku pozvolna připravit a alespoň na začátek vystupovat jako svobodný mladík. To se mu daří velmi špatně, ježto jednak je mu doma smutno bez manželky, jednak má na krku "snoubenku", dívku, kterou mu vybral a za ženu určil nekompromisní tatínek. Těžko udržitelnou situaci zachrání chytrá maminka, která si synovu manželku oblíbila.

Střet živé frivolity zpěvačky společenského klubu se strnulou seriózností akademických hodnostářů nutně vyvolává řadu konfliktů, zvláště komplikuje-li vše láska na první pohled a generační vzdor. Humor George Stevense ale není sžíravý či sarkastický, dokonce i ten situační udržuje ve vlídně šetrném pojetí.
George Stevens je v análech filmové historie veden především jako tvůrce moralizujících a epicky prostých dramat, jako Serenáda za úsměv (Penny Serenade, 1941), A Place in the Sun (Místo na slunci, 1951) či Shane (Jezdec z neznáma, 1953), přesto významnou část jeho tvorby tvoří i komediální žánr. Začínal jako kameraman ve studiu Hala Roache a v této profesi se podílel na nesčetných komediích Laurela a Hardyho. Posléze již jako režisér vedl všechny vynikající screwballové představitelky, jako např. Katharine Hepburnovou, Carole Lombardovou či Jean Arthurovou. Mezi jeho komičkami figuruje i Ginger Rogersová, jak dokazuje Rozmarná žena, ovšem Rogersová bez typických ironicky uštěpačných poznámek a vtípků, jimiž byla proslulá i v hudebních veselohrách s Fredem Astairem. Traduje se, že Stevens byl tvůrce pomalý, pečlivý a metodický, komicky založený se smyslem pro vážno. Tomu odpovídal jeho komediální styl. Nebyl schopen vizualizovat scénu dříve, než byla natočená, nicméně uměl čerpat inspiraci ze svých herců. Jako dřívější kameraman natáčel více záběrů z různých úhlů, které pak střihem kombinoval. Stejně jako Hawks či McCarey oceňoval spontaneitu před kamerou a vždy byl připravený podchytit detail či nuanci významu, jež by se v předem nazkoušené scéně nemohly objevit. Protože tíhl k jednoduchosti narace, ukazuje vždy pouze jeden důležitý detail vtipu tak, aby neunikl pozornosti a stal se nepostradatelnou součástí komické konstrukce. Jeho styl není poznamenán anarchií či podvratným humorem, případnou rozporuplnost v charakteru postavy vede ke smířlivému vyznění. Jeho nejčastější metodou je opakovaný gag se záměrem kumulováním budovat případnou komičnost. Na tomto principu je také v jedné dějové linii založena Rozmarná žena - svatební noc mladého páru je donekonečna mařena nejrůznějšími incidenty či nevhodným načasováním. Stejným gradačním postupem prochází i konfrontační zpověď syna pedantskému otci z činu, který zkostnatělého starého pána zákonitě šokuje.
Jestliže tolik příslovečný souboj pohlaví mezi dvěma protagonisty nevyzní ve Stevensově podání tak nesmlouvavě jako v jiných filmech tohoto žánru, je to nejen kvůli režisérově klidnému pojetí humoru, ale především díky tehdejšímu intimnímu přátelství mezi Ginger Rogersovou a Jamesem Stewartem.

Věroslav Hába, LFŠ 2014