Anna Heymes (
Arly Jover), manželka vysoce postaveného pařížského úředníka, již déle než měsíc trpí hrůznými halucinacemi a částečnou ztrátou paměti. Začíná podezřívat svého manžela, že vlastně není tím solidním a čestným mužem, jakým se zdál být…
V turecké čtvrti Paříže jsou nalezeny tři brutálně zavražděné, zohavené ženy, které si jsou nápadně podobné. Případ dostává na starost Paul Nerteaux (
Jocelyn Quivrin), houževnatý policejní kapitán, který požádá o pomoc bývalého kolegu Jeana-Louise Schiffera (
Jean Reno). Schiffer se vyzná v podsvětí a používá tvrdé vyšetřovací metody.
Anna mezitím nalezne útočiště u přátelské psychiatričky (
Laura Morante) a začne odhalovat svou záhadnou minulost. Spojitost mezi ní a vraždami je stále více zřejmá…
Po Purpurových řekách (FP 5/2001) a Fantomovi Paříže (FP 8/2002) je akční krimi Říše vlků dalším snímkem, pod nímž je jako scenárista podepsán spisovatel Jean-Christophe Grangé. Ve složité kriminální zápletce, točící se kolem série záhadných brutálních vražd, hraje i tady důležitou roli nejednoznačný vztah mladého pátrače a jeho zkušenějšího kolegy. – Mladý kriminalista Paul Nerteaux pátrá po sériovém zabijákovi, který postupně unesl a surově umučil tři ilegální turecké imigrantky, jež si byly podobné. Jako parťáka si prosadí ostříleného a drsného Jeana-Louise Schiffera, jenž byl nedávno propuštěn ze služby. Bývalý policista se totiž specializoval na pařížskou tureckou čtvrť. Oba muži zjistí, že za zločiny stojí (skutečně existující) extrémistická turecká organizace Šedí vlci. Ta tentokrát vyslala své lidi po stopě vlastního člena – zkušené profesionální vražedkyně a pašeračky Semy, která zmizela se zásilkou heroinu. Zabijáci ovšem netuší, že jejich oběť si jednak nechala udělat plastickou operaci obličeje a jednak se shodou okolností stala objektem tajného pokusu v armádních laboratořích. Během testování jí byla bez jejího vědomí vymazána paměť a vnucena nová identita. - Líčení komplikovaného policejního pátrání autoři proplétají s příběhem Anny Heymesové, manželky pařížského policisty, náhle trpící nevysvětlitelnými výpadky paměti. V průběhu vyprávění se obě dějové linie spojí: ve skutečnosti je hledanou ženou právě Anna. – Režisér
Chris (Christophe) Nahon po akční komedii
Polibek draka (2001) (FP 8/2002) radikálně změnil žánr a s ním i vypravěčský styl, založený tentokrát na pečlivém budování temné atmosféry (ve filmu např. téměř neustále prší). Právě ta patří k nečetným kladům zbytečně složité story. Příběh Anny je zprvu vyprávěn ze subjektivního pohledu hrdinky jako psychologické drama s vysloveně hororovými prvky (včetně trikového ztvárnění jejích děsivých vizí). V závěru se Říše vlků mění v banální akční historku (dokonce s prvky sci-fi, týkajícími se „vědeckého“ způsobu, jak teroristovi vymazat paměť a infiltrovat jeho prostřednictvím extremistickou organizaci). Děj se přesouvá do Turecka a eskaluje náznakem zbytečného milostného vztahu mezi Nerteauxem a Annou/Semou. – Nahon sice nemohl zastřít nedostatky scénáře, opírajícího se o nelogické dějové zvraty a přebujelou zápletku, důrazem na atmosféru a charakterizaci protagonistů mu však poskytl jistou věrohodnost. – Film je ovšem jen dalším standardním francouzským produktem, zaměřeným na tamní mladé publikum, vyžadující jen mírně „frankofonizované“ kopie hollywoodského mainstreamu. Od toho se však film liší už svým xenofobním laděním.
-ap-, Filmový přehled 2005/10
