Řezník

Tyto filmy, které mají   několik křížků na bedrech   máme rádi a stále se k nim   vracíme. Dnes běží mnoho   seriálů detektivních   políveček, divák se tím   cpe, jako když pojídá   housku, ale když se ho   zeptáš po týdnu na děj,   již je mimo, už si   nepamatuje. A to co jsme   viděli třeba před třiceti   lety, stále u nás   zanechávají zoubky, také to   točily skvělý režiséři,   kteří boužel rychle   odcházejí, dnešní   režiséři nejdou filmovat,   jak nemá slíbeno milión za   díl a alespoň sto   pokračováních. Mluvím o   české kotlině...

Na tomhle filmu snad nejvíce   dnes ocením původní dabing.   Jinak je to průměrné   psycho. Učitelka, řezník,   městečko a pár mrtvých   děvčat. Jo a pokud jde o tu   kapající krev, tak by mne   asi nejeblo. Ve své době   jsme, coby děcka, také   pátrali po spartakiádním   vrahovi. A nedopadlo to   dobře.

Po pravdě řečeno jsem od   tohoto filmu čekal o trochu   více. Celý děj doprovází   nepohodlná atmosféru spolu s   psychadelickou hudbou   sedmdesátých let. Čekal   jsem lepší závěr, ale ve   výsledku se k celému filmu   hodí. 7 z 10.

Já bejt malý dítě a   začít mi na výletě do   svačiny kapat ze skály krev,   tak mě asi normálně jebne,   ovšem francouzští piškoti   ze 70. let byli asi   zocelenější. Jako   kriminálka slabší, jako   psychologické drama s lehce   průhlednou kriminální   zápletkou (a bez pointy)   obstojné, pár výborných   záběrů i několik   atmosférou našlapaných   scén, pro mě především   obohacení v poznávání   tvorby Claude Chabrola. Byť   jsem asi nepochopil ty   vzdělávací exkurzy o   Balzacovi a člověku   kromaňonském, které mi   zřejmě měly podprahově   něco sdělit, což   neproběhlo. Ovšem! Na   liduprázdné maloměstské   ulici ráno po flámu to   Stéphane Audran v   šachovnicovém kostýmu a   cigárem v ruce neskutečně   slušelo! Po jejím boku   nudný Jean Yanne s   rádobypózou pošuka.

Vražda na malém městě   plném štěbetavých   obyvatel, plynulé a až   meditativní jízdy kamery s   důrazem na popis prostředí,   romantická linie plná   náznaků a absence jakékoliv   dramatičnosti. Takhle to   vypadá, když režiséra   opustí dobrá forma a on   místo rázného kroku tápe   na místě.