Příběh mého syna

Tvrdý a bolestivý příběh   svobodné matky Gemmy v   podání Penélopy Cruz, s   kterou osud neměl slitování   a zavedl ji do života lásky,   touhy po dítěti, zklamání,   krutosti války, a tajemství   s temnými zářezy. O   ovlivnění životů různých   lidí za bosensko-srbské   války snad s takovým   vyzněním ještě nic   natočeno nebylo a tak tento   počin stojí za povšimnutí.   Žádná politika, žádné   vojenské ofenzivy v době   války, jen život   obyčejných lidí, kterých   si v takové situaci takřka   nikdo nevšímá a jejichž   vztahy procházejí velmi   zatěžkávající zkouškou.   V příběhu je ohromné   lidství a snaha pokračovat v   životě dál. Příběh   lásky. příběh války,   příběh života. Mnoho   emocí, které pohladí, ale i   šokují.  Klobouk dolů za   kameru přinášející   nádherné obrazy. Uznání si   však zaslouží hlavně   masky, které učinili postavy   dějově o mnoho let starší.   Scénář je napsán velice   zručně a stejně tak i   natočen. Dramatizace se   drží svých otěží a   nesnaží se šokovat za   každou cenu. Když se moc   tlačí na pylu, není to   přeci jen zase až tak   úplně ono. Tento snímek je   o velké naději a splnění   snu, který přeroste v   tajemství, který může   setsakramentsky ublížit.

Nezapomenutelný příběh a   silný filmový zážitek,   který nemůžu hodnotit   jinak. Nedávný válečný   konflikt v Evropě, který   změnil životy tisícům   lidí, na ten by se nemělo   zapomínat a Příběh mého   syna je jedním z mála   snímků, které toto memento   vysílají do světa. Herecké   obsazení je víc než   kvalitní a stejně působivá   je hudba, která celý děj   dokonale doplňuje. Tohle je   mnohem víc než jenom   válečný film s nádherným   romantickým podtextem.

Tento výborný italský herec   a režisér,Sergio   Castellitto, natočil už   druhé romantické drama s   Penélope Cruz a evidentně   zase stejně podařené jako   první s názvem Nehýbej   se.Příběh mého syna je   film plný emocí,lásky a   dramatických zvratů.Jako   vždy vynikající Penélope   Cruz se stává režisérovou   múzou.Skvěle jí tentokrát   sekundovali Emile Hirsch a   Adnan Haskovič.

PŘÍBĚH MÉHO SYNA

Je to někdy   těžké. Člověk by tolik   chtěl přenést své pocity,   vysvětlit své pohnutky   dětem, aby vás lépe   pochopily, ale ony vás   neposlouchají. Žijí v jiné   době a nechápou a někdy ani   nemohou dost dobře chápat   dobu, ve které jste žili   vy.

Hlavní   hrdinka filmu chce, aby její   syn poznal zemi, ve které má   své kořeny. Ona tam prožila   hezké období svého života,   poznala nové přátele, svou   první opravdovou lásku.   Prostě má své vzpomínky,   které ji táhnou zpět. Ona   se touží vrátit do toho   prostředí, touží vidět   znova tu zemi, navštívit ty   lidi, které musela opustit za   dramatických okolností.   Jenže pro jejího syna to   nic, ale vůbec nic   neznamená. Stydí se za to,   kde se narodil. A Gemu to   tolik mrzí a rozčiluje. Ale   ani pro Gemu nejsou všechny   vzpomínky jednoduché a   příjemné. Někdy je lehké   odsoudit někoho zato, jak se   zachoval, když neznáme   všechny podrobnosti. A   každý se nechlubí s tím,   na co není právě   pyšný…

Příběh mého syna jsem   odkládala, osudy jedné   lásky na pozadí válečných   událostí mne příliš   nelákalo vidět. Nakonec   nelituji, příběh jednoho   života mne nečekaně oslovil   a velmi příjemně   překvapil.

Láska, ta opravdová.....touha, ta šílená
Opravdová, velká životní   láska, kolik z nás ji asi   prožije? Prožijou ji Ti   kteří mají to štěstí, a   jejim souzena, a dána. A my   ostatní? Snad se jednou   dočkáme....
Chorobná   touha po dítěti? Tak tu   můžou popsat, jen   ženy...Dobře natočená   milostná dramata ze života,   tak ty já můžu. Příběh   mého syna se navíc může   pochlubit vyborným hereckým   obsazením. Penélope Cruze je   pro tyhle dramatické role   stvořena (naprosto dokonalá   je ve snímku- Nehýbej se),   evropské filmy jí sluší   víc, než americké   vypalovačky. A mile mě   překvapil můj oblíbenec   Emile Hirsch, tady opět   dokazuje že prostě hrát   umí. S Penélope vytvořili   pár na který jen tak   nezapomenu, chemie a   živočišnost mezi nimi   fungovala na 100%. Příběhy   o lásce na pokraji válek,   moc nemusím, ale tady jsem   udělal vyjímku, a dobře   jsem udělal. Silný   příběh, silný film, silný   a dojemný filmový   zážitek.Za mě 70%:-D