Prázdniny v oblacích

Vzpomínám na knihu Bohumila   Říhy, kterou jsem si četl   před spaním. O letadélku   Káněti. Knihu mám dodnes   zřejmě někde v dílně   založenou mezi knihami   A.Dumase, K.Maye, J.Foglara,   mezi dobrodužnými dětskými   knihami. Film je docela   věrným přepisem dětské   knihy. A není to špatně   zpracované. Dobré herecké   obsazení, i dětských   rolích.

Proč upadl tento film v naprosté zapomnění?
Nerada přidávám komentáře   k filmům, které jsem   neviděla. Nemohu tudíž   udělita ani bodové   hodnocení. Můj komentář   chápejte spíš jako lítost   nad tím, že má generace   třicátníků doposud neměla   možnost tento film pro děti   vidět. Jako by jej kamsi   neznámo odvál čas. Milovala   jsem knižní předlohu O   letadélku Káněti.   Příběhy dětí z   "Pekel", jejich   pejska Kociánka,   sympatického mladého pilota   a Hejduka a hlavně roztomile   se zlobícího dědečka   Kozelky mi učarovávaly a i   dnes se k nim alespoň na   papíře ve chvílích   nostalgie ráda vracím. Proto   bych tedy ráda viděla, jaké   je filmové zpracování   tohoto oblíbeného   příběhu. Zvláště pak i   kvůli představitelce   Anežky, Zuzance Ondrouchové,   jejíž herectví znám již z   jejícho dospělého (a   bohužel tak hrozně   krátkého) období. V   pouhých 28 letech podlehla   zákeřné nemoci a český   film tak přišel o   charismatickou a velmi   talentovanou tvář. V   neposlední řadě bych   určitě ráda viděla také   dědečka Kozelku v podání   našeho výborného herce   Stanislava Neumanna, který ve   své roli byl jistě   vynikající. Vyslovuji tedy   velké přání jednou film   vidět a třeba se mi to i   splní, co myslíte? Musím   doufat.