Prázdniny pana Hulota

Podivinský pan Hulot si   vyrazí na prázdniny do   přímořského městečka v   Bretani. Zmatkař Hulot, na co   sáhne, vznikne zmatek.
Odpálí předčasně   připravený ohňostroj a   způsobí další problémy   prázdninové společnosti.   Dotčený Hulot ze své   nešikovnosti vyvodí   důsledky a odjíždí   předčasně domů.
Tati svým panem Hulotem   stvořil další neodolatelnou   komickou figuru, srovnatelnou   s Tulákem Ch.Chaplina. Na   rozdíl od Chaplinova Tuláka   patří Hulot mezi   měšťáckou společnost,   která nemá existenční   potíže.

Pořád nechápu, čím umí   tento film dát tu atmosféru.   V každém případě je to   zábavné dílko, které by   mělo být viděno povinně.

Prázdniny pana Hulota
Patří mezi 501 filmů,   které musíte vidět.
V roce 1956 byl film   nominován na Oscara za   nejlepší původní   scénář.
Pan Hulot je   groteskní postava, která se   hodí na plátna němých   filmů. Zvuk mu docela   uškodil. Abych pravdu řekl,   očekával jsem nějaký   příběh, který bude celý   film provázet, bohužel se mi   dostalo jen několik za sebou   poskládaných komických   scének, přičemž ne   všechny za něco stály (asi   jsem moc rozmlsán z Laurela a   Hardyho, Charlieho Chaplina   nebo Harolda Lloyda). Bretaň   je moc krásné letovisko,   které podobně jako ve filmu   i dnes žije turisty ze všech   možných částí Evropy. Jen   dnešní zábava vypadá   trochu jinak a tyto   organizované radovánky se   už moc oblibě netěší.   Sám jsem se osobně nikdy   takové podobné akce   nezúčastnil, takže nemohu   srovnávat, přátelé,   kteří ale takto byli,   potvrzují můj názor, že v   dnešní době už to prostě   nefrčí. Ale ještě   závěrem zhodnotit Les   Vacances de Monsieur Hulot -   Jacques Tati dobrý komik, v   porovnání s ostatními ale   nic moc. Bohužel, já totiž   raději Chaplina...

Snímek Prázdniny pana Hulota   francouzského herce,   režiséra a scénáristy v   jedné osobě Jacquesa Tatiho   je plný rafinovaných gagů   á la němá groteska   (klučina ve volantu, karetní   otočka…), které dokonale   zapadají do vlastně zcela   banálního příběhu   jedněch vpravdě vydařených   prázdnin v malém   přímořském letovisku.   Tímto snímkem si svůj debut   na plátně odbyla postava   pana Hulota, a právě tento   jeho, ještě černobílý,   debut je pro mě zároveň   tím nejlepším (těsně   následován Mým strýčkem).   Pokud se chcete inteligentně   pobavit, pak tento snímek   vřele doporučuji.