Postřižiny

Mozaika humorně laděných událostí začíná jedním z malých rituálů, kterými si koření spokojené manželství Francin a Maryška. Ta hledá v přítmí ložnice malý dárek, kterým je tentokrát patentní navlékač jehel. Francin je správcem pivovaru v jednom malém českém městečku a druhého dne provází po firmě správní radu, kterou seznamuje se situací a plány do budoucna. Radové však věnují pozornost spíš dění na zahradě, kde Maryška pomáhá řezníkům se zabíjačkou. Všichni jsou okouzleni, zejména pak doktor Gruntorád. Když pánové skončí prohlídku a okázale vyjádří Francinovi nedůvěru, ochotně se nechají pozvat paní správcovou na zabíjačkové pohoštění. Další den se objeví Francinův svérázný a hlučný bratr Pepin. Jeho první obětí se stane čeledín, který si po jeho radě usekne prst. V Maryšce najde Pepin spřízněnou duši, což se nelíbí Francinovi. Důsledkem Pepinových vylomenin je vymknutý kotník paní správcové. Doktor Gruntorád jí nařídí klid na lůžku a Francin je spokojený. Konečně bude mít klid, může svou ženu obskakovat a zahrnovat pozorností. Nevinná doktorova poznámka o nové módě zkracování vede k další sérii nápadů, pro které nemá Francin pochopení. Vyléčená Maryška zkrátí s Pepinem nohy stolu a poté se rozjede do města, aby si nechala zkrátit vlasy, které obdivuje celé město.

Zdroj: Nova

Pivovar v malém českém městečku někdy ve 20. letech: snaživý a úzkostlivý správce Francin se předem děsí překvapení, která mu stále připravuje jeho bratr – hřmotný světoběžník Pepin – a ke kterým se s chutí přidává i manželka Maryška. Ta je schopna uspořádat nečekanou zabijačku, dokonale pohostit nepřístupné členy správní rady, vylézt na vysoký pivovarský komín a nechat si přistřihnout dlouhé vlasy do módně krátkého účesu. Příjemná a zábavná podívaná plná dobré pohody a lákavě pěnivého piva, které Magda Vašáryová dokáže vypít s neodolatelným půvabem. Film i po letech inspiroval vznik nových pivních značek.

Spisovatel Bohumil Hrabal a režisér Jiří Menzel poprvé nalezli společný jazyk před třiceti lety v krátké povídce Smrt pana Baltazara z Perliček na dně (1965). Nebyla to spolupráce zdaleka poslední - připomeňme oskarovou slávou ověnčené Ostře sledované vlaky (1966), Skřivánci na niti (1969) nebo Menzelovu hereckou účast v Něžném barbarovi (1989). V lurické komedii Postřižiny (1980) se vydáme o mnoho desítek let nazpět na návštěvu do maloměstského pivovaru, kde je snaživý pan správce Francin, věčně zápasící se správní radou, náhle zaskočen příjezdem svérázného bratra Pepina. Hlučný příbuzný se postupně stává doslova katastrofou - nejen že přímo ohrožuje Francinovu služební kariéru, ale má i velice neblahý vliv na jeho paní, křehkým půvabem obdařenou Maryšku. Kaleidoskopicky pojatý příběh je naplněn jemným a laskavým humorem, vyzařuje z něj láska k životu a je prodchnut i trochou nostalgie po starých, nenávratně zašlých časech.Autor/Zdroj: /Popis