Poslední tanec Salome

V listopadu 1892 navštíví Oscar Wilde s přítelem Bosiem nevěstinec Alfreda Taylora. Ten překvapenému dramatikovi oznámí, že pro něj se svými zaměstnanci a společníky nastudoval jeho poslední hru Salome. Překvapený autor pozná mezi herci řadu svých přátel. Hrají pro něj vášnivé představení o judské princezně Salome, která se marně pokouší svést proroka Jana Křtitele, a když ho nezíská vyznáním lásky ani mučením, přemluví nevlastního otce, aby jako odměnu za tanec, který mu věnuje, dostala prorokovu hlavu na stříbrné míse. Představení se však dočká zcela nečekaného a šokujícího závěru.

Zdroj: Nova

Oscar Wilde (1854-1900) napsal svou skandální divadelní hru Salome ve francouzštině; v Anglii se stala známou až díky knižnímu vydáni překladu s ilustracemi módního malíře Beardsleyho (1894). Režisér Ken Russell situoval svou originální filmovou verzi elegantně dekadentního díla slavného básníka a spisovatele do veřejného domu, kde jeho zaměstnanci a návštěvníci hru inscenuji. Russell se pokoušel dostát ívé pověsti nejskandálnějšího britského filmového tvůrce; neušetři! ani osobu samotného autora hry, který je jediným divákem provokativně laděného představení. - Alfred Tayior, Wildeův přítel a majitel bordelu, uspořádá pro svého stálého hosta zvláštní premiéru jeho hry; překvapený autor poznává na jevišti své známé, kteří jeho Salome promění v nespoutanou hru vášní - Když se judské princezně Salome nepodaří svést Jana Křtitele, přemluví svého nevlastního otce Heroda, aby dostala prorokovu hlavu. Nakonec je sama zabita, protože Herodes se obává pomsty mrtvého. - Do podniku vtrhne policie a zatkne jeho majitele i Wildea. Objeví zavražděnou číšnici Rose, která hrála Salome. - Russell zarámoval představení dramatikovým příchodem a jeho závěrečným zatčením, k němuž skutečně došlo (ovšem v roce 1895, o tři roky později, než uvádí film). Prolínání akce na jevišti a v hledišti však probíhá po celé představení; některé postavy sestupují k autorovi, nebo Wilde mluví s herci na scéně. Tragické vyvrcholeni se odehrává v sarkastickém duchu právě skončeného představení. - Russell svoji hru ve hře inscenuje téměř v jedině místnosti, jejíž omezený prostor originálně rozšiřuje využitím jídelního výtahu (ve hře dopravního prostředku do podzemní vězeňské kobky). Barevně nasvícení scény se mění podle okolností děje, líčeni a kostýmy herců vystihuji jednotlivě charaktery (např. Herodiada Glendy Jacksonové připomíná lady Macbethovou). Postavy "v civilu "jsou oblečeny v duchu viktoriánské tradice, kostýmy na jevišti prozrazují inspiraci exotickými filmy Cecila B. DeMillea. Charakter prostředí, v němž se představení odehrává, je zdůrazněn akcentem "amatérských" herců, dekadentními dekoracemi a absurdní lyrikou mnoha výstupů.
-ana-, Filmový přehled 1994/8/19

Alfred Taylor, Wilderův přítel a majitel bordelu, uspořádá pro svého stálého hosta zvláštní premiéru jeho hry; překvapený autor poznává na jevišti své známé, kteří jeho Salome promění v nespoutanou hru vášní. - Když se judské proncezně Salome nepodaří svést Jana Křtitele, přemluví svého nevlastního otce Heroda, aby dostala prorokovu hlavu. Nakonec je sama zabita, protože Herodes se obává pomsty mrtvého. - Do podniku vtrhne policie a zatkne jeho majitele a Wildea. Objeví zavražděnou číšníci Rose, která hrála Salome.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora