Poslední ráj

Po dlouhometrážním dokumentárním filmu Šestý kontinent, ve kterém režisér Folco Quilici zaznamenal život pod hladinou Rudého moře, což pro něj bylo inspirací pro další tvorbu, a pomohlo mu k natočení dokumentárního filmu s použitím neherců, Poslední ráj, ve kterém ukázal zdánlivou idylu života v Oceánii...

Italský barevný širokoúhlý dokumentární film z Tichomořských ostrovů. V několika lehounce načrtnutých epických příbězích se snaží zachytit nekonečnou krásu přírody a lidského života v této zemi, kterou autoři nazývají "posledním rájem". Seznamuje diváka se zvláštním zvykem domorodců na Svatodušním ostrově, kteří při slavnosti musí dokázat svou statečnost skokem s vysoké věže na liáně, přivázané k nohám. Ostatní příběhy se odehrávají na polynéských ostrovech. Je to především historka malého chlapce jménem Atemi, který se nesmírně bál moře. Dále románek mladého muže Terei, který v bláhové touze po „civilisaci" opustil svůj ostrov a šel pracovat do fosfátových dolů. Po bláznivé slavnosti v Papeete poznal, že jeho místo je na rodném ostrově a vrátil se tam. Poslední příběh líčí seznámení mladé domorodé dvojice Mauru a Teury, přípravy k sňatku a zvláštní svatební obřad, naplněný hlubokou krásou a kouzlem exotického života. Na VII. mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v r. 1957 získal film „Poslední ráj" Stříbrného medvěda v kategorii dlouhých dokumentárních filmů.

(Zdroj: Filmový přehled 49/1957)