Poslední přesun

Země v blízké budoucnosti po blíže nespecifikované katastrofě. Trojice mužů, Plesnivec, Starej a Mladej, se skrývá v jeskyni před stíny jiných lidí, po kterých zůstávají jen zbytky ohlodaných lidských kostí. Časem jsou ovšem donuceni ustoupit do nitra jeskyně, kde objevují rozsáhlý komplex podzemních chodeb. V něm nacházejí přisprostlou dvanáctiletou dívenku Kristii, která prostřednictvím vojenského počítače ovládá moderní protiatomový kryt. Díky hrozbě výbuchu atomového reaktoru, na kterém se kryt nachází, se čtveřice pokouší dostat ven, do jednoho z posledních přemísťovacích modulů, což se nakonec podaří pouze Mladému a Kristii.

Poslední přesun je prvním českým filmem, který byl sestřihán na počítači.

[Cinema - karta]

Podle mého názoru nejlepší postapokalyptický film, jenž byl kdy v ČR natočen. Dobře řemeslně odvedený příběh skupinky přeživších, kteří se snaží dostat z úkrytu v podzemí k přemisťovacímu modulu. Film má dobrou atmosféru a závěr je sice "hepáč", ale to je přeci dobře, ne? Díky všem jeho tvůrcům.

Autorský debut Kryštofa Hanzlíka Poslední přesun vznikl v soukromé společnosti NETTO film & productíon v koprodukci s Českou televizí. Komorní příběh vychází ze známého tématu o životě lidí po globální katastrofě (viz např. Konec srpna v hotelu Ozón, Masseba nebo Dopisy mrtvého). Trojice mužů nalezne po zániku civilizace úkryt v jeskyni, jež je součástí podzemního krytu. Později objeví v hloubce další kryt, tentokrát komfortně vybavený a dostatečně vybavený zásobami. Setkají se tu s dvanáctiletou dívkou, která nezná jiný život, než ten pod zemí. I tady však čtveřici hrozí zkáza, proto musí hledat cestu ven. Nakonec se to hrdinům podaří, spásu však pravděpodobně najdou jen dívka a mladík; oba starší muži vědí, že se blíží jejich konec. Jdou mu však vstříc usmířeni se životem. - Fantastické motivy a "technické zázemí" filmu jsou jen lehce načrtnuty. V popředí stojí charaktery jednotlivých postav a vzájemné vztahy mezi nimi. Děj se odehrává v uzavřených depresivních prostorách, po nichž krátké záběry otevřené podzimní krajiny působí osvěživě. Akci však často nahrazují dlouhé monology a dialogy, přičemž nescházejí ani kratičké retrospektivy. Postavy - až na dívenku - nemají jména, nýbrž jen přezdívky. Autor se nesnažil zdůrazňovat symbolickou polohu svého vyprávění, ta se však přesto střetává se stylem nahrubo nahozeného příběhu. Dobrá práce kameramana Jaroslava Brabce, autorů hudby Michala Dvořáka a Davida Kollera i poctivé herecké výkony tak místy vyznívají kvůli scenáristické a dramaturgické neujasněnosti naprázdno. - Snímek je uvozen mottem: " Z času na čas zalézají lidé do děr. Z času na čas z nich vylézají. Pořád ještě žijí. Pořád ještě to střídají. Žádná díra není hlubší než vesmír. "A uzavírá jej dedikace: "Všem, kteří odešli. Všem, kteří zůstali. " - Poslední přesun je první český celovečerní film stříhaný na počítači (IA VID).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 1995/6