Poslední pokušení Krista

K tématu, které vzrušuje lidi již několik století, se vrátil v roce 1988 americký režisér Martin Scorsese, který se společně se scenáristou Paulem Schraderem inspiroval známou knihou spisovatele Nikose Kazantzakise. Zfilmování je z hlediska zpracování příběhu pozoruhodné zejména snovou epizodou, v níž je předvedeno poslední pokušení v podobě „normálního života Krista“, po jeho zmrtvýchvstání, jež značně narušuje vžitý náboženský mýtus. V okamžiku prozření Kristovi totiž dochází, že ve chvilce fyzického a psychického vysílení málem podlehnul svodům ďábla převlečeného za Anděla a vyměnil bolest za klidný rodinný život. Přes těžkou zkoušku na kříži Kristus nakonec zůstává i v posledních okamžicích života věrný svým ideálům…

Hlavní roli ztvárnil charismatický Willem Dafoe (známý také z filmů Žít a zemřít V L.A., Hořící Mississippi, Antikrist). Hudbu k filmu napsal známý rockový hudebník a skladatel Peter Gabriel, kameru vedl významný kameraman Michael Ballhaus.

V anglickém znění s titulky.

Zdroj: ČT

POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA je dech beroucí mistrovské dílo. "KRISTOVA rozpolcená duše, neklidná, lidská a přece tak nadpozemská, duše toužící po Bohu, pro mě vždy představovalaj nezodpovězenou hádanku. Už od dětství je mou největší obavou a zdrojem všech mých radostí i smutku ten nekonečný a nemilosrdný souboj mezi duchem a tělesnou schránkou ... A má duše je arénou, kde se tyto dvě armády střetly a zkřížily své zbraně". - Nikos Kazantzakis.
Film POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA získal nominaci na OSCARA (1989) v kategorii Nejlepší režie. ZLATÝ GLOBUS - za Nejlepší ženský herecký výkon - Barbara Hershey a Nejlepší hudba - Peter Gabriel.
DVD EXPRESS

Velmi provokativní, směle rouhačská, ale také hluboce procítěná filmová adaptace románu N. Kazantzakise. Obrazově podmanivé vyprávění obsahuje mnoho velmi silných a krásných momentů. Film vyvolal (mimo jiné i kvůli odvážným popisům Ježíšovy sexuální posedlosti) vlnu protestů po celém světě. český katolický klér si dokonce stěžoval po letech, při uvedení v České televizi.
Martin Scorsese se ve svých d1ech často zabývá hrdiny plnými pochybností a zoufale hledajícími vizi, k níž by se mohli upnout - a takový je i jeho Ježíš v dráždivém podání Willema Dafoea. Tesař, který půlku života strávil prací pro Římany, nepřestává polemizovat se svým osudem a na kříži využije možnosti jej zvrátit a prožít dlouhý život obyčejného člověka. Nejoddanějšího ze svých učedníků - ušlechtilého Jidáše - volí pro roli zrádce a právě na jeho naléhání nakonec dobrovolně přijímá předpovězený osud…
Program ART

Autor/Zdroj: /

Už samotné vydání románu Nikose Kazantzakise Poslední pokušení (vyšlo poprvé švédsky v roce 1952) popudilo katolickou církev natolik, že kniha byla dána vatikánskými cenzurními orgány na index. Církvi mimo jiné vadila pozitivní role "zrádce" Jidáše, dále předsmrtná fantazie, v níž Ježíš souloží hned s několika ženami, a především Kristova lidská podstata. Kazantzakis totiž ve svých dílech s tématem ústřední postavy křesťanství (dále básnické drama Kristus z r. 1915
a román Kristus znovu ukřižovaný, 1950) chápe Ježíše jako symbol boje dvou protichůdných rovin: těla a ducha, jako svár, který "v lidské duši" svádějí metafyzické potřeby s fyzickými. Amerického režiséra Martina Scorseseho oslovila kniha natolik, že s nemalými obtížemi prosadil její filmový přepis u společnosti Universal za neuvěitelně nízkou sumu šest a půl milionu dolarů. Distribuce filmu pak vyvolala nepokoje náboženského rázu a hrozby bombových atentátů na kina. Potíže se projevily nejen v USA, ale i ve světě. (Čeští duchovní
protestovali proti uvedení snímku v televizi pod názvem Poslední pokušení Ježíše Krista). - Poslední pokušení Krista pojednává o duševně rozpolceném člověku, hledajícím životní poslání, což je časté téma Scorseseho hrdinů (Taxikář, Zuřící býk, Alice tu už nebydlí..). Ježíš pochybuje o sobě samém a vzpírá se úkolu, k němuž je předurčen Bohem. Nechce být vyvoleným, a když se rozhod- ne přece jen naplnit svůj osud, dopusti se řady omylů a chyb. Ani na kříži není bývalý tesař zcela přesvědčen, že zvolil správnou cestu; musí ve snu prožít zbytek života jako obyčejný člověk, aby se s konečnou platností přesvědčil, že je a že chce být Mesiášem. Navíc pochopí, že sebeobětování bude
mít smysl jen pokud bude dobrovolné. - Představitel Ježíše Willem Dafoe dokonale vystihl rozporuplnost postavy: jeho tvář se "přízemně" rozkošnicky usmívá a vzápětí má mystický výraz, bojovné chování se střídá s křehkou, takřka dětskou zranitelnosti a bezbranností. Zpostavy tryská nadpozemská síla a hned ji obcházeji mdloby z vyčerpání. - Scorseseho snímek skutečně může provokovat věřící, je však neobyčejně působivým a obohacujícím dílem. Získal nominace na Zlaté glóby za nejlepší hudbu a za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli (Barbara Hersheyová) a nominaci na Oscara za režii.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled