Poslední Mohykán

Filmaři již několikrát zvolili za předlohu svých filmů pentalogii spisovatele Jamese Fenimora Coopera o dobrodružstvích bílého lovce, přezdívaného Sokolí Oko a jeho indiánských přátel v době bojů Francouzů a Angličanů o nová území v Severní Americe. Nejslavnější se stala kniha první - Poslední Mohykán. Sokolí Oko spolu s posledními potomky z kmene Mohykánů - Čingačgůkem a jeho synem Unkasem - pomáhají anglické posádce bránit jednu z pevností. Znepřátelené strany využívají pro své cíle indiánské bojovníky. Huron Magua, který bojuje se svými muži po boku Francouzů, přísahal veliteli dobývané pevnosti pomstu za vyvraždění své rodiny.

Po podpisu kapitulace se rozhodne vyprovokovat střetnutí s odcházejícími britskými jednotkami, při němž velitele zabije a jeho dvě dcery - Coru a Alici - odvede do své vesnice. Sokolí Oko nemíní nechat ve spárech primitivního indiána dívky, jejichž čest se zavázal ochránit. Navíc ke Coře cítí víc, než jen přátelství a rovněž Unkasovi není Alice lhostejná. Pro postavu bílého lovce zvolil režisér nám zatím neznámého herce Daniela Day-Lewise, který si však již získal uznání kromě jiného vytvořením hlavní role ve snímku "Moje levá noha", za nichž dostal nejvyšší herecké ocenění - Oscara.

Píše se rok 1575 a na východním pobřeží Severní Ameriky zuří boj mezi francouzskými a anglickými kolonisty. V jejich řadách bojuje řada naverbovaných Indiánů. Bílí i rudí se vyvražďují, ale dosud mají vzájemný respekt i stejné šance. Bílý lovec Hawkey, který vyrostl mezi Indiány kmene Mohykánů, jeho otec Chingachgook i pokrevní bratr Unkas - poslední Mohykán - se odmítají běsnění zúčastnit. Hawkey se však zamiluje do Cory, dcery anglického plukovníka Munra, kterému přísahal pomstu krutý náčelník kmene Huronů. Hawkey i oba Mohykáni riskují své životy, aby zachránili Coru a Alici v boji proti strašlivé přesile Huronů na straně francouzských kolonistů.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Kniha Jamese Fenimora Coopera Poslední Mohykán (1862) je oblíbenou klukovskou četbou mnoha generací. Klasik americké literatury v sérii pěti dobrodružných romantických knih, odehrávajících se na americko-kanadském pomezí, vytvořil v jejím hrdinovi idealizovanou postavu ame-rického pionýra. V Posledním Mohykánovi nelíčil Cooper typické "zlé rudochy" ale Dobro a Zlo představil právě na příslušnících dvou zne-přátelených kmenů - padoušském Hurónovi Maguovi a ušlechtilém posledním Mohykánovi Unkasovi. - Není divu, že se klasický příběh dobrodružství, nenávisti, lásky a cti stal několikrát středem zájmu filmařů. Režisér Michael Mann se inspiroval scénářem Philipa Dunnea ke stejnojmennému filmovému přepisu režiséra Georga B. Seitze z roku 1936. V rukou dnešních adaptátorů doznal Cooperův román velmi vý-razných změn: především ústředním hrdinou není "poslední Mohy-kán" Unkas ale jeho nevlastní bratr Sokolí Oko, běloch, žijící mezi Indiány. Unkas je vysloveně okrajovou postavou, takže o to víc překvapí, když si v závěrečném boji vyřizuje s Moguou účty právě on. Zároveň autoři oproti předloze zaměnili úlohy bělošských sester Cory a Alice. V popředí jejich zájmu se ocitlo módní téma konfrontace indiánské kultury s bělošskou (viz Misie, Černé roucho), přičemž akcentují harmonické soužití s přírodou a přirozenou ušlechtilost ducha jejích "dětí". Tvůrci kombinují dobrodružný žánr s romantickým milostným příběhem, zasazeným do historického kontextu (britsko-francouzská koIoniální válka) a do půvabné krajiny. - Snímek je především poctou klasické kameře (Dante Spinotti), inspirující se dobovými ilustracemi, krajinomalbou i rytinami s bitevními výjevy. S vědomím, že psychologizo-vání a intelektualizace jsou duchu takové podívané cizí, vytvořil režisér se svými spolupracovníky vizuálně bohatou, emotivně působivou romantickou podívanou, takže i přes všechny změny zůstává Cooperovi věrný víc, než kdyby se uchýlil k doslovnosti. Podíl na působivosti snímku má také přirozený výkon hlavního představitele Daniela Day--Lewise. - Kromě již zmíněné adaptace z roku 1936 připomínáme ještě TV verzi režiséra Jamese L. Conwaye (1977), stejnojmenný zá-padoněmecký film Haralda Reinla (1964) a film ze série fran-couzsko-rumunských cooperovských adaptací Statečný Mohykán (1969).

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Smyšlený příběh J. F. Coopera z doby kolonizace Indiánů už byl fllmaři několikrát zpracován, v této verzi se ovšem dočkal několika posunů. Především hlavním hrdinou není „poslední Mohykán” Unkas, ode jeho nevlastní bratr Sokolí oko. Dobrodružná podívaná a milostná zápletka naštěstí zůstaly
Cinema 2000/10/122

Autor/Zdroj: /Cinema