Poklad rytíře Miloty

Dvanáctiletý Jindra a jeho mladší bráška Tomáš tráví s osmnáctiletou sestrou Alenou prázdniny na hradě Těmice, kde je jejich dědeček kastelánem. Z jedné prastaré kroniky se dozvědí krvavou historii loupeživého rytíře Miloty, který byl roku 1605 zabit, když se pokoušel uprchnout královským zbrojnošům. Zaujme je přitom skutečnost, že se u něj nenašla jeho skříňka s naloupenými poklady. Když noční bouřka poškodí část hradní střechy, chtějí kluci přispět na její rekonstrukci, děda se jim však vysměje a slovy, že by museli najít poklad, aby to k něčemu bylo, jim vnukne báječný nápad. Najdou poklad rytíře Miloty. První stopu jim poskytne Alena, když se při výkladu zmíní o Egypťanech, kteří své panovníky pohřbívali i s jejich klenoty. Rozhodnou se prozkoumat hrobku hradních pánů v nedaleké kapli. Poklad sice nenajdou, setkají se však s hajným Šimkem, který jim řekne o místě U zabitého. Tady sice najdou pomníček rytíře Miloty, poklad tu však není. Při pátrání se stanou náhodnými svědky loupeže vzácné vázy z hradních sbírek a s pomocí kamarádů z pionýrského tábora se rozhodnou pachatele odhalit. Podezřelých je několik, mnohé stopy se navíc ukáží klamné. Nakonec však kluci slaví úspěch. Podaří se jim odhalit skutečného pachatele, a navíc se možná dostanou i na další stopu, vedoucí ke ztracenému pokladu.

Zdroj: Nova

POZOR SPOILER!!!

25. dubna 1606 vpadnou na hrad vojáci. Zde je rytíři Milotovi z Těmic přečten list, ve kterém je označen za zemského škůdce /04/. Má být zatčen, on však prchá. Je ovšem dohnán a zabit. Nějaké zlato však stihl ukrýt…

Dva bratři, Tom a Jindra, čtou o těchto událostech ve staré kronice. Oba bydlí přímo na hradě i se svou starší setrou Alenou a dědou. Hrad má špatnou střechu a asi se bude zavírat. Proto kluci hodlají najít Milotův poklad. Přijíždí sem Alenin kluk a další turisté. Ne všichni však mají poctivé úmysly. Takový pan Horák je silně podezřelý. Zdržuje se na hradní výpravě a silně se zajímá o porcelán. Kluci sem tam Aleně něco provedou. Při jejich pátrání po pokladu je jednou chytne místní hajný, pan Šimek, a v dešti je doveze domů. Dědovi nic neprozradí. Pan inženýr Šebesta si nápadně předchází průvodce po hradu, mladého Petra. A jednoho dne jsou děti zalezlé pod historickou postelí svědky záměny vzácné vázy. A chtějí zloděje polapit samy. Jenže Jindra končí dědou zavřený. Šebesta s Petrem odjíždějí. Mezitím je zburcována VB. Z pana Horáka se vyklube historik. A děti ve skrýši tu druhou vázu nenajdou. Kdepak asi je?

Tento dětský příběh trochu připomíná počínání pejska a kočičky, když pekli dort - také ve filmu nalezneme všechny možné příměsi, ale výsledná chuť je hodně rozpačitá. Tvůrci kombinují historická dobrodružství ze 17. století s komedií o soudobých pionýrech, ochraně přírody a též hledání pokladu na starobylém hradu. Film se dostal do kin až v roce 1990, takže se zcela minul byť i s malým diváckým zájmem. Pro většinu diváků bude tudíž objevem.

Zdroj: Československá filmová společnost

Kombinace příběhu ze 17. Století se soudobou komedií o pionýrech, ekologii, divokém praseti Pepině a hledání pokladu na hradě Těmice

Autor/Zdroj: /Popis

Dětský film Poklad rytíře Miloty natočil ve zlínském studiu dosud televizní režisér Eugen Sokolovský ml. Realizoval jej podle námětu a scénáře Jiřího Jilíka, evokují-cího historii záhadné smrti Jindřicha Prakšického ze Zástřiží a vraždy na Dlouhé řece v 17. století. Vypráví dobrodružný příběh dvou chlapců, kteří hledají na mo-ravském hradě a v jeho okolí poklad, o němž se dočetli ve staré kronice. Stanou se přitom svědky pokusu o krádež mimořádně cenné vázy z čínského porcelánu z hradních sbírek. S pomocí kamarádů-pionýrů pátrají po lupiči a skutečně se jim podaří po mnoha omylech a klamných stopách pachatele odhalit a přispět k jeho zatčení. Také jejich pátrání po pokladu je často vede do slepé uličky, ale nakonec je přece jenom úspěšné. - Vedle ústředního kriminálně-dobrodružného motivu jsou ve filmu i prvky výchovně-etické (podnětem k pátráni po pokladu je malým hrdinům snaha finančně přispět na rekonstrukci hradu), ekologické (rozoraná louka se vzác-nou květenou), milostné (Alena -Borek, Jindra-Jana) a mnoho prvků komiky, byt' poněkud dětinské (malý nezbeda Kubíček, divoké prase Pepina). Vyprávění začíná jako historický film a po tomto prologu se přenáší do současnosti. Natáčelo se na moravském hradu Buchlově a v blízkých Buchlovicích.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled