Obsah filmu Persona
ngmar Bergman natočil tento snímek v roce 1966 nedlouho poté, co prodělal vážnou chorobu, během níž se ocitl na hranici života a smrti. Jeho rozpolcený duševní stav se bezprostředně promítá do děje i stavby filmu. Vše začíná velmi neobvyklým prologem, předsazeným před samotný filmový děj,pro nás jen jakýmsi neuchopitelným sledem zdánlivě nesouvisejících bizarních sekvencí, symbolizujících autorovo zraněné nitro a zpochybnění hodnot jeho dosavadního světa. Sledujeme postupně záběry pavouka, zkrvavené ruky, ostré hroty mříže následuje záběr mrtvých těl dvou starých lidí, ženy a muže, výtvarně silně vypovídající asociace symbolizující duši ve...
ngmar Bergman natočil tento snímek v roce 1966 nedlouho poté, co prodělal vážnou chorobu, během níž se ocitl na hranici života a smrti. Jeho rozpolcený duševní stav se bezprostředně promítá do děje i stavby filmu. Vše začíná velmi neobvyklým prologem, předsazeným před samotný filmový děj,pro nás jen jakýmsi neuchopitelným sledem zdánlivě nesouvisejících bizarních sekvencí, symbolizujících autorovo zraněné nitro a zpochybnění hodnot jeho dosavadního světa. Sledujeme postupně záběry pavouka, zkrvavené ruky, ostré hroty mříže následuje záběr mrtvých těl dvou starých lidí, ženy a muže, výtvarně silně vypovídající asociace symbolizující duši ve stavu zmatku a neutříděnosti Právě tak samotný film, jehož hrdinkami jsou dvě ženy, mladá zdravotní sestra Alma a herečka Elisabeth, obsahuje několik snových scén, které jen těžko zařadíme do reálného děje. Taková jsou například noční setkání Almy a Elisabeth, kdy si obě ženy fascinovaně prohlížejí své tváře, nápadné svou podobností. I postava Elisabethina manžela přichází za Almou jakoby ze sna a v naprosto nereálných souvislostech,do kterých se zase vrací. Právě díky této neexistující hranici mezi fantazií a realitou může divák vidět v tomto neobvyklém a v televizi nikdy neuvedeném projektu jen jakýsi sen rozpolcené bytosti, která bojuje se svými dvěma tvářemi, aby se v závěru spojila v jedinou. V hlavních ženských rolích zazáří Bibi Anderssonová v roli Almy a Liv Ullmannová jako Elisabeth.
Ve švédském znění s titulky.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 26.12.2013
Docela těžký film vyžadující hluboký ponor a vnímavost na stráži. Jak tu již fandové píší, kafíčko a zákusek si odpusťte, Persona míří do temných vod skrytých tajemství až deprese. Ne nadarmo se považuje za mistrovské dílo a ovlivňuje svět filmu až do dnešních dob (vztah sester v Trierově Melancholii).
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 15.4.2010
Fiha, hutný příběh, bergman, vizuálně a psychologicky silné, někdy až neuchopitelné. Nedá se doporučit všem, určitě tohle není oddychový film.
Hodnocení:
Přidáno: 30.3.2010
Další z těch těžce intelektuálních snímků z generace psychologických skandinávských filmů. Proč nemůže být ta psychologie podána trochu zábavněji? Nebo aby se tam aspoň něco dělo? Celou dobu sledujete citové náznaky, detaily, mlčení jedné ženy a hysterické výlevy té druhé. Hm. Nejvíc se mi líbily úvodní surrealistické záběry, které s dějem filmu vůbec nesouvisely.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 5.3.2008
Další Bergmaův obraz ze světa lidských duší, i když tenhle se od ostatních trochu liší. Drama dvou žen, které jsou si v mnoha ohledech velmi podobné, ale zároveň je každá z nich úplně jiná. Obě mají svůj vnitřní svět. Jedna se do něj uzavírá a mlčí a druhá má naopak potřebu ho otevřít, svěřit se s ním a komunikovat o něm. Velmi působivý snímek, který ale určitě není pro každého. I mne pro porovnání napadl pouze Lynch a jeho Mulholland Drive.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 29.8.2007
Šíleně ujetá paranoia. Jak je Bergmanovým zvykem, není ve filmu ani kousek optimistické pasáže. Nikdo nesmí čekat děj, ten tu jaksi není moc důležitý. Odborník by asi řekl "sonda do ženské psýchy", ale ani jednu z obou krásných aktérek by snad nikdo doma nechtěl. Těžko říct, která z nich je větší cvok a nedozvíme se to až do konce.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.6.2006
Nebyl jsem z tohoto filmu nejak nadseny, bude to asi tim, ze jsem nedlouho pred tim videl daleko sugestivnější film.
Ale i tak je ve svém výrazu propracovaný, psychologicky dobře prokreslený a setříhaný tak, aby měl divák ještě nějakou dobu potřebu o něm přemýšlet.
Začíná se mi zdát, že ač Bergman ušel velký kus cesty k poznání ženského myšlení, je pořád ještě hodně daleko.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 30.5.2006
Skvělej depresivní snímeček, takovej ten co vám nedovolí ani na sekundu uhnout očima z obrazovky. Pouze dvě hlavní hrdinky vesměs se odehrávající na jedné vile u moře, jedna žena nemluví (protest), a duhá zase naopak mluví moc, zdánlivě odlišné ženy se sbližují.... Prostě namprosto psychologickej mazeček a ještě sou tam dobrý mezipauzy které mi připomínaly trošičku tvorbu D. Lynche...
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film