Pension pro svobodné pány

Halibut: "Be ... Bernarde, ty ... ty ještě nespíš?"
Bernard: "Ne, nemůžu spát, tak si čtu verše. Když ptactvo své hnízdo..."
Halibut: "Jaké verše?"
Bernard: "Ale tady ... William Butler."
Halibut: "Yeats."
Bernard: "Když ptactvo své hnízdo dodělá, tu pěje píseň Hospodina a stará se o rodinu, kostelník sypaje vrabcům leze na zvonici...
Halibut: "...a tu kouká, co je to za sklenici. - Symbol! - Tenhle básník, ten tě neuspí. Z toho se spíš zblázníš. Každý, kdo čte Yeatse, je tak trošku fst-fst. Yeats, William Butler, narozen ... hm, no ... - narozen. Yeats, to je velmi ... velmi ... velký básník, mistr symbolu, složitých přirovnání a metafor, jimiž tepe zlořády a zvůli moci. Jeho verš je obtěžkán ... obtěžkán ... hergot! ... složitými ... těmi, no ... myšlenkami a přímo zamořen abstraktními neskutečnými otázkami: Proč? Nač? Kdo to? Co to? Jak to? - Kam to povede? - A všimni si, nikdy ti na nic neodpoví - Yeats!"

Pane Obrain ! Pane Obrain !
- Dobrý večer, přála ste si, slečno Masiová ?
Je vám doufám známo, pane Obrain, že návštevy v našem penzionu jsou povoleny pouze v hovorne.
- Zajisté, slečno Masiová.
A dámske návštevy nejsou povoleny vůbec.
- Pochopitelně, slečno Masiová, vůbec.

Co já si teď počnu ? Úbohá, zneuctěná, znásilněná, no a určitě tehotná.
- Co ?
No, tehotná !

No, ale domluvili sme se, že se trošku prospinkáš a pak, že hned pojedeš, to sme si domluvili.
- Jenomže já jsem se ještě neprospinkala.

Kočičko, poslouchej mně. Dopustili sme se hříchu, poneseme následky. Uvidíš, že budeme pykat. Tak prosím, zaujmy k tomu laskavě náležité stanovisko.

Lidi jsou hrozní puritáni.
- Bertíku, to mně budeš povídat. Lidi jsou desní puritáni.

Já jsem se na tebe náhodou informovala, co jsi zač ?
- Co ? Co, co, co to ŕíkáš ? Ty si se na mně... ? Na mně si se ... ? Ale, no Andělo. No teda. No prosím, to už představuje všetky ... A kde ?
U vás v úrade.
- No, teda Andělo. To je strašný.

Hledej ! Já se bez kabelky nehnu.
- Andělo ! Viď já jsem hladal. Já jsem tady hledal. Si viděla jak pes jsem hledal. Ale numůžu ji najít.

Já jsem totiž v té kabelce měla všechny svoje úspory, ... jsem včera vyzvedla z banky.

No tak dobře. No, tak kolik ?
- Kolik ? 15 liber.
15 liber, jo ?
- Uhm. 15 liber za ... no a nejaký drobný.
No tak, drobný.
- Jo, a potom sem tam mněla rtěnku, rtěnku ve stříbrném pouzdře, hodinky...
S vodotryskem ?
- Ne, s vodotryskem ne, byli zlatý.
To je škoda !
-A á á, broše, broše sem nesla do opravy po babičce.
Čtyři, pět.
- Po babičce pět, šest.
Aďo, prosím tě, to se tam všecko nemohlo ani vejít ?

Chudák pán Mulligan, byl to slušný člověk !