Pastýřova panenka

Dementoši
Švýcarské Alpy produkují zvrhlíky všeho   druhu, zvlášť v kombinaci s absintem a nějakou   muchomůrkou.Legenda o oživlé panence kterou si   pastevci sestrojí ze smetáku, nějakého   hadříku a trochy slámy když je přestane bavit   ojíždět ovce.Místní fráterník je však   mazanější a ten si i přes celibát dopřeje   rozkoše s panenkou živou.To však neznamená,   že nemůže dojít k neposkvrěnému početí   což není zrovna příjemné zjištění ,   zvlášť v pokrytecké uzavřevrené komunitě   kde se to sice miliskuje ve velkém ale svatba je   určená jen pro bohaté.Následek fráternikovy   rozkoše je démonický nástroj pomsty na všem   co se dá vycpat slámou.Po dlouholetém   uzavření v kobce pod stánkem lásky a   odpuštění se této "zálibě" jen   těžko divit. Vesnický policajt tak napůl   Sherlock Houmless a z druhé půlky James 00 nemá   ani trochu selského rozumu a tak věc řeší   sám aniž informuje nadřízené což se mu stane   zaslouženě osudné.Celý snímek zase až   ostudně omílá nejruznější klišé, včetně   tragického střihu a pointy nepointy kdy   prolnutí se současností si má divák domyslet   za domácí úkol.Jedna hvězdička za prostředí   jinak evidentně slátanina několika různých   příběhů obsazených tragickými neherci bez   pořádného scénaře v samovolně se   odvíjejícím příběhu.Repríza na kouknutí   ani omylem.

Tak já nevím, asi jsem to nepobral. Pokud   chtěli točit erotický film, měli to nechat v   té rovině, pokud horor, nebo thriller, tak proč   v tom ty zbytečné a dlouhé ero scény. Ano,   krásné scenérie, ale to nedělá film.   Zpočátku to šlo, protože jsem stále čekal,   co se začne dít a ono pořád nic a nic. A když   už pak začne hon na lidi, tak je to podáno   hodně nedobře. No na úplný odpis snímek   není, ale také to není nějak zvláště velká   zábava. Takže dávám plusíky za krajinu a   Roxaně Mesquido a to je tak zhruba vše. Dějově   to na mne bylo moc roztahané. 2015251210407/10953

To bylo tááák hezkýýý... Panenka z   košťátka pro pobavení a zneužití ušitá?   Nebo krásná vraždící ďáblice? Či snad   naivní dívenka světa neznalá? Nebo chovanka,   čerstvě uprchlá z blázince? Film co mi zas   bude strašit v hlavě aspoň do zítra. Drsný   Švýcarský klenůtek, od kterého jsem se   nemohla utrhnout a stálo za to ho vidět. Konec   bych brala romantičtější, jsem už holt   pokažená americkými konci.

Je vám smutno? Cítíte se zoufale sami a nemáte   zrovna do čeho píchnout? Pusťte si z PC   obrazovky k sobě do bytu holčičku na hraní   – Pastýřovu panenku . Být horalem není   žádný med, ani ve Švýcarsku pod mohutnými   štíty čtyřtisícovek (ve filmu se k mé   radosti objevily i některé štíty mým nohám a   pažím důvěrně známé :-) Drsná příroda a   tvrdá každodenní práce a ... a už nic!   Žádné ženy tu nejsou, zůstaly pastýřům   nedostupné hluboko v údolích. Co zbývá?   Páření s divokou medvědicí je značně   riziková činnost. A tupě, bez špetky alespoň   předstíraného zájmu držící ovce, to není   nic moc pro pořádného chlapa.

Naštěstí   je tu legenda o Sennentuntschi, díky které   můžete hezkou a živou panenku na hraní mít ve   své salaši i vy... A ten krvavě morbidní konec   legendy? Vždyť je to jen legenda, kdopak by jí   věřil, že :-)
Ovšem nestačí se pořádně   ožrat obyčejným chlastem, chce to vydat se na   výlet „jinam“ s flaškou absinthu, než se   rozhodnete s využitím přírodních materiálů   a za použití prastaré magie STVOŘIT a   OŽIVIT hezounkou dívenku s nevinnýma   hlubokýma očima. A jako Sirael v Císařově   pekaři bude i ona krásná, ale věcí lásky   neznalá...
Jenže horalé jsou tupá hovada.   Žádné rytířské dobývání, žádná   postupná něžná výuka. V okamžiku návalu   chtíče bez dlouhých cavyků opřít o trám v   jizbě, ulevit si, při pokusu o útěk dohonit v   lese a povalit do kapradí mezi balvany, a zase si   divoce užít a zbytečně neřešit, co bude   dál... A vůbec nemyslet na ten hrůzně   nechutný konec legendy, jak vyšitý z Mlčení   jehňátek...

Postavy v příběhu jsou   většinou nepěkně vypečené. Muž z města   nehledá na loukách plných alpských protěží   romantiku, ale úkryt před trestem za velmi   nepěkný skutek, místní policista v sobě nosí   pocit křivdy a velmi nepěknou závist a místní   kněz už léta nepěkně, ale zdařile napodobuje   známého dolnorakouského Josefa Fritzla. Dost   nepěkně se dlouhá léta choval i kostelník,   ale ten jako jediný „šel do sebe“ a hned v   úvodu filmu se oběsil. Kde jinde než v   kostele... Naopak o pěkně hnusném (chováním i   vzhledem) pastýři a jeho retardovaném synovi   darmo mluvit. Takže jedinou kladnou postavou   tohoto neobyčejného dramatu z obyčejného   života zůstává Sennentuntschi. Tedy kladnou   – když pomineme tu řezničinu na konci   legendy...
Panenka jedna dobře ušitá, věcí   lásky neznalá, učení všehodruhu dychtivá...  

Švýcaři mě docela překvapili, takovouhle   pecku bych od nich nečekal. Až zase někdy   vyrazím na čtyřtisícovky, budu při setkání   s těmi prostými horaly se srdcem na dlani   setsakra opatrnější...

Co dodat závěrem?   Určitě si, i přes znalost pointy příběhu,   zase někdy s tou panenkou pohraju. Snad jediná   výtka (pardon za malý SPOILER), ale víc by na   mě asi zapůsobilo časově lineární   vypravování příběhu, líp by to sedlo k   nekonečné lhostejnosti skalnatých štítů a   jednoduché obhroublosti vesničanů, žijících   na jejich svazích. A nemůžu se zbavit i dojmu,   že ufiknout pár minut (možná i na začátku,   ale zcela jistě na konci filmu) by pro mé   hodnocení znamenalo hvězdu navíc. Někdy   příliš doslovné vysvětlování nemusí být   nutně k užitku. Jo, a nedoufejte, že je to   nějak echt-mysteriózní. Ne-e. Je to spíš   zcela obyčejný „normální“ dokumentární   film o drsném životě na horách :-)
A teď   mě omluvte, jdu si se svojí čerstvě ušitou   krásnou a žádoucí Sennentuntschi otevřít   flašku absinthu, nabrousit nůž a uděláme si   hezký večer s nějakým tím pícháním!