Pasťák

POZOR SPOILER

Před školními vraty jsou žáci, a když školník zamkne, dobíhají poslední opozdilci. Mezi nimi je i učitel. Ten má neustálé drobné potíže. Když skoro zapálí kabinet, je to na průšvih. Jenže on jen náhodou nalezl materiály usvědčující jiného staršího učitele z jeho podivné minulosti. Byl totiž kamarád s nacisty.

Snad i proto je přeložen do hlavního města. Je tomu rád, ale to jej přejde, jakmile zjistí, kam že se to vlastně dostal. Je to jen o ulici dál, než bylo původně určeno, avšak… Nebude zde učit, ale spíše působit jako dohlížitel na zkaženou mládež. Celý interiér již působí depresivně a mládež zde ještě více. Což se projeví i na skládce uhlí, kam chodí pracovat. Učitel jim dá po práci cigarety a jeden z chovanců to ihned práskne řediteli. Prý se pan ředitel ptal a lhát se nemá.

Večer má učitel službu. Je přivezen nový chovanec a starými je zmlácen. Jiný prchá, ale je polapen. Učitel začíná svádět boj s mladíkem zvaným Král, který tu vládne. Bere kluky na lékařskou prohlídku a po ní toho nového na vycházku. Za odměnu mu tento uteče a na útěku zmlátí člověka tyčí. Jsou Vánoce a chovanci dají učiteli uloupené ovoce, on jim na oplátku dá volno k nákupům. „Slaví“ se i dále. Dvojitá porce jídla, dárečky - a volnost. Jenže ani toho si mládenci neváží a nastává bitka, ne-li dokonce vzpoura…

Mladý učitel z venkova přijme v 60. letech místo vychovatele v pražském ústavu ochranné výchovy mládeže. Nesouhlasí sice s cynismem a brutalitou ostatních kolegů-vychovatelů, ale právě on se nakonec stane tragickou obětí vzpoury chovanců. Realizace tohoto syrového a pesimistického příběhu byla zastavena ještě před definitivním sestňhem natočeného materiálu. Komise Svazu českých dramatických umělců doporučila již na počátku roku 1989 jeho dodatečné dokončení a uvedení. Více než dvacet let opožděná premiéra se pak konala až v prosinci 1990.

Zdroj: Kino ART

Český film Pasťák natočil režisér Hynek Bočan podle stejnojmenné novely Karla Misaře a za jeho scenáristické spolupráce. Natočil jej již v roce 1968, dokončovací práce však „normalizační" barrandovské vedení, pro které byl film zřejmě až příliš pravdivý, zastavilo, a natočený materiál přišel do trezoru. Režisér Bočan se pak na pět let nuceně odmlčel. Teprve na sklonku loňského roku se k zapomenutému dílu vrátil a dokončil je. Ke cti tvůrců budiž řečeno, že na filmu - k jeho prospěchu -- nic neměnili a nesnažili se ho násilně přizpůsobit změněné situaci. Jak napovídá slangový název, děj se odehrává v ústavu ochranné výchovy mládeže, kam proti své vůli přichází mladý učitel. Setkává se tu s realitou, o níž lidé z vnějšího světa nemají ani tušení. I on, podobně jako chovanci, se snaží v ponurém domě s mřížemi přežít, ale stává se obětí jejich nenávisti a zloby. - Film byl záměrně natočen na černobílý materiál, který mu dodává zřejmou „syrovost“ a téměř reportážní sponta-neitu. Vydatnou měrou k ní přispělo i časté snímání ruční kamerou, i výběr exterié-rů a reálů. Několik představitelů (Karolina Slunéčková, Zdeněk Kryzánek, Vilém Besser, František Kovářík a Ladislav Křiváček) se premiéry filmu nedočkalo. Jejich filmografie bude třeba o tento snímek dodatečně doplnit.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


(28.ledna 1992 uvedení v Čt)
Filmovou tvorbu režiséra Hynka Bočana z šedesátých let objevuje televizní obrazovka vůbec poprvé. V loňském roce to byla adaptace Páralovy Soukromé vichřice a pozoruhodný historický film Čest a sláva. Letos uvádí ČTV Pasťák a následovat bude ještě film Nikdo se nebude smá,> což je režijní debut tohoto neprávem opomíjeného příslušníka české „nové vlny". Vrchol celé dosavadní režisérovy filmové tvorby také spadá do šedesátých let, kdy natočil výše zmíněné snímky. Jde vesměs o adaptace literárních děl - pro Bočana, jenž je realizátorským typem režiséra, je kvalitní předloha nutností.
Film Pasťák natočil Hynek Bočan podle stejnojmenné novely Karla Misaře za jeho scenáristické spolupráce. Natočil jej v roce 1968, ale dokončovací práce mohl provést až v roce 1990, kdy byl nehotový snímek vytažen z hlubin trezoru. Film vypráví příběh mladého učitele, jenž proti své vůli nastupuje do ústavu ochranné výchovy mládeže. Setkává se tu s fakty, o kterých lidé vnějšího světa nemají ani tušení. Nelehké navazování vztahů s chovanci, mezi nimiž panují tvrdé vězeňské zákonitosti, končí pro vychovatele tragicky. Tvůrci však nikoho nesoudí ani neobhajují, jen poukazují na fakt, že „když se nemocný člověk zavře do nemocného prostředí, nelze očekávat, že z něho vyjde člověk normální.”
Pasťák je drsnou, nikterak přikrášlenou sondou od odvrácené strany reality s výbornou atmosférou i hereckými výkony. Četné paradokumentaristické záběry z hospod, nádraží, bufetů atd. přesně dokreslují stav, který společnost, kráčejííví mílovými kroky k socialistickým zítřkům, nechce znát.
sdk Cinema 1992/1/43

Autor/Zdroj: sdk/Cinema