Pán much

Asi už jsem zkomerčněl víc   než je zdrávo. Pán much je   totiž taková   realističtější a   nesrovnatelně drsnější   variace na téma "2 roky   prázdnin", ve které   rozhodně vítězí právo   silnějšího a odvěká touha   po moci. Dětskými herci   opravdu výborně (skoro se   mě chce říct líp než   dospělými) zahraný film,   který mě ale bohužel   nechytnul natolik, abych ho   musel vidět znovu. Možná to   bylo dabingem, kdoví.   Každopádně díky tomu   dávám jen 4 body (hlavně za   ty dětské výkony), i když   hodnotný film za minimálně   7-8 bodů to rozhodně je.

Pán
much nebyl špatný film,ale   jako dítě mě dostal   víc.Teď jsem tam cítil   "lámání přes   koleno",aby to bylo co   nejvíc dramatické a   "psycho",což bylo   podpořené i hudbou,která   byla fajn,dobře vybraná,ale   prostě jí bylo podle mě   mnoho...Jinak slušné   herecké výkony a   příběh...

Velice kvalitní filmová   adaptace světoznámého   románu Williama Goldinga Pán   much. Knížku jsem   několikrát četl a je   vynikající a proto jsem   nečekal od filmu mnoho. Proto   jsem byl mile překvapen.   Příběh s univerzálním   poselstvím je možné   naroubovat na jakoukoliv   komunitu, národ, civilizace   či sektu, má naprosto   transcendentální přesah.   Vynikající podobenství   všech možných lidských   nepravostí, nešvarů a   neřestí. Doporučují   naprosto každému.

Skupinka chlapců se   zachrání na opuštěném   ostrově. Z počátku se   chovají tak, jak jsou   naučení, pomáhají si,   respektují se, ale postupně   se pravidla začínají měnit   a oni se stávají   bezohlednými, začíná   platit právo silnějšího.   Vzrůstá hlavně rivalita   mezi zodpovědným Ralphem   (zvolený vůdce s nejvyšší   hodností) a bezohledným   Jackem (přirozený vůdce).   Ralphova demokracie proti   Jackově diktatuře. Roky   vštěpovaná civilizace proti   primitivním instinktům.   Hodně drsné a k tomu ta   neodbytná myšlenka, že to   vůbec není tak   nepravděpodobné. „Pán   much“ zlo, které dřímá v   každém z nás. Hodnotím na   základě neznalosti knížky   a originálu z roku 1963.

Film je velmi dobrým   zpracováním knižní   předlohy. Základní   myšlenka byla zachována, ale   jak už to tak býva nějaké   nepřesnosti se vždy najdou.   I tak doporučuji těm, kdo   knihu nečetl.

PRAVDA O LIDECH
Jak snadné je nechat se   strhnout primitivním   jedincem, jak snadno se za   ním vláčí dav, jak snadno   plní jeho rozkazy-hlavně   nemuset myslet, být ve stádu   ovcí, bečet s davem a nic   nevidět je pohodlnější.  
Tak i o tom je tento   výborný a tvrdý film. O tom   jak snadno se lidstvo   nechává manipulovat ať už   reklamou či v horším   případě špinavým   bulvárem a v nejhorším   případě různými   militantními vůdci a   politiky. Jak snadné je na   někoho ukázat prstem kdo se   vůdcům nehodí a dav ovcí   bečí, jak snadné je říct:   "zničte je" a dav   poslušně bečí(ničí a   válčí), nač přemýšlet   nad tím proč?
Ralph   měl štěstí, v závěru se   objeví záchrana, ale ve   skutečném životě? A tak   vůdci velí a stáda stále   bečí.

Kdo četl knižní předlohu   Williama Goldinga, ví co ho   čeká. Kdo ji nečetl, měl   by tedy vědět, že se   rozhodně nejedná o   ušlechtilou romantiku ve   stylu „vzhůru na palubu,   dálky volají“. Zato je to   zřejmě mnohem   realističtější pohled na   klasický dobrodružný   příběh o tom, jak skupina   odvážných hochů ztroskotá   na opuštěném ostrově. Je   to pohled velmi drsný a jeho   filmové zpracování stojí   za zhlédnutí – skvělé   výkony dětských herců, se   kterými snímek stojí a   padá (a asi si museli to   lítání v trenkách po   Jamajce vážně užívat),   záblesky ironie (Čuňas:   Měli bysme si udělat hodiny.   Ralph: Jo a hned potom   televizi) i efektní závěr,   kde je s minimem slov řečeno   úplně všechno.