Pacient č.14

skvělý film pacient č. 14   je naprosto unikátním   příkladem výborně   zpracovaného původního   námětu, který se stal a   který je převzat ze   státních amerických   archivů. díky filmu pacient   č. 14 na povrch vysvítají   skutečnosti kolem   utajovaného armádního   vládního projektu skrytá   linka. nebývá pravidlem, že   objevená fakta z archivu   přepisem na filmový pás   dostanou nový rozměr, ale v   případě pacienta č. 14 se   to autorům skutečně   povedlo, jen škoda, že   problematika kolem   upravovaných reprodukčních   buněk zůstala nakousnuta.   omlouvou by snad mohly být   případná zadní vrátka pro   volné pokračování, nebo   snad nové a skutečné osudy   reálných hrdinů. Skvělý   scénář podtrhnutý   výbornou další stránkou   snad všech filmařských   řemesel je zde umocněn   naprosto strhujícím   hereckým výkonem lucy jenner   v titulní roli. výborně   využitému námětu ze   skutečnosti místy hodně   škodí obrázky s příliš   popisným dějem nebo ve   scénách s vojensko -   státním tajemstvím   občasné sklouznutí do   klišé filmového thrilleru.   I tak je pacient č. 14 hodně   slušným snímkem a je nutné   jej vřele doporučit nejenom   vojenským historikům, ale   všem fanouškům kvalitního   filmařského řemesla.

Bezesporu se jedná o   výborný film, který   popisuje skutečnou událost.   Je fakt, že lidé bez sluchu   to mají těžké, ale co   lidé, co slyší víc, než   by měli? Lisa přežila jako   jediná nový výzkum, kdy jí   navrátili sluch, ale za jakou   cenu? Začala pracovat pro   vládu a četla lidem   myšlenky. Zanedlouho se stala   nepohodlnou a měla být   nahrazena.

Jak může být sci-fi něco   co je podle skutečné   události? Naopak tenhle film   realisticky ukazuje americkou   "demokracii" kde si   CIA, FBI a vláda dělají co   se jim zachce a neváhají   využít jakýchkoliv metod k   tomu, aby dosáhli svých   cílů.
Film jako   celek působil dost   křečovitě a béčkově, ale   děj nepostrádal napětí,   akci a originální momenty,   takže to zachránil. A na   Lajzu se dobře koukalo,   zvlášť když měla   obtáhlý tričko.

Možná by to nebylo špatné   téma příběhu, ale   nedokázala jsem vydržet   zírat na film, který mne   nezaujal ničím jiným, než   pouhou myšlenkou, jak se asi   cítí člověk, když přijde   o jeden ze svých smyslů.Ale   chápu, že se najdou   vděční diváci a přiznám   se, že nemusím všechno   pojmout za své.

Což o to, námět není   zrovna špatný, ale tvůrci   nedokázali vyzdvihnout   veškerý potenciál, jaký se   zde vyskytuje. A tak výsledek   vypadá značně dětinsky a   nepřesvědčivě. Jakýsi   tajný program vlády vrátí   hlavní postavě ztracený   sluch a ejhle, ona slyší   lidské myšlenky. Jenomže   právě ty shazují veškerou   přesvědčivost. Jeden by   nevěřil, jak jsou lidé v   myšlenkách ukecaný. Snímek   si v žádném případě   nehraje na veledílo. Naopak   vypadá televizně a ponuře.   Klidný thriller, kde se toho   zase až moc nestane. Po   alespoň náznaku dramatu či   akce aby se vyhlásilo   pátrání. Na jedno   shlédnutí stačí. Pak se   radši podívám na ulici, jak   si nějaký potulný pes honí   vlastní ocas. Chytí ho a   nebo ne?